Turistické cíle v okolí obce Sazená

Hrobku nechal pro svou dceru postavit statkář Tůma. Krychlová stavba je obklopena kruhovou plochou s podélnými křídly. Na krajích dva rýhované sloupky, na nichž je vynesen oblouk nad dveřním otvorem. Stavba vrcholí mohutnou kupolí. Na průčelí byl původně nápis z mědi a měděná byla i krytina kupole.

Hřbitovní kaple postavena v roce 1932 u kralupského hřbitova. Sloužila k poslednímu rozloučení se zemřelými. Ve věži byl umístěn zvon. Roku 2011 prošla rekonstrukcí. Od r. 2015 modlitebna pravoslavné církve.

Původní klecanský hřbitov se nacházel u kostela. Základní kámen nového hřbitova položen r. 1854. V r. 1855 vysvěcena kaple. V r. 1924 kapli zapálil blesk, takže musela být r. 1933 stržena. V letech 1932-1933 hřbitov rozšířen a vystavěna kaple nová. Proti kapli má hrob dětský herec Tomáš Holý.

Hřbitovní kaple Božího těla postavena r.1736. Originální je svým kruhovým půdorysem. Členěna je na šest částí. Střídavě vždy jedna tvoří výstupek a druhá je na vnitřním kruhu stavby s prolomenými dveřmi. Ze všech stran má stejný vzhled.

Roku 1826 postavena na hořínském hřbitově osmiboká kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova jako součást Lobkovického pohřebiště, které v půlkruhu obklopuje kapli.

Při silnici z Charvatců do Radešína na hřbitově stojí novogotická hřbitovní kaple sv. Prokopa, která pochází z roku 1911.

R. 1896 založen nový roudnický hřbitov a spolu s ním postavena kaple Všech svatých. Pseudogotická stavba na obdélném půdorysu. Čelní i zadní průčelí s vysokým trojúhelníkovým štítem. Uprostřed sedlové střechy sanktusník se zvonem. Jehlan je ukončen makovicí, na ni umístěn kovový kříž s ozdobami.

Kříž postaven v r. 1897. Litinový kříž s korpusem a neogoticky ztvárněným podstavcem. Nachází se v horní části hřbitova. Celková výška 3,5 m. Stojí na mohutném litinovém hranolovém soklu. Socha Krista pozlacená, znázorněna v tradičním pojetí. Památkově chráněn od roku 2006.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel 10. 1. 1986. Po posledním rozloučení v pražském Rudolfinu a církevním obřadu v kostele sv. Markéty v Břevnově byla rakev převezena na kralupský hřbitov, kde se nachází jeho hrob.

Klasicistní hrobka zlonické větve rodiny Kinských postavená v l. 1836–1841 Rudolfem knížetem Kinským dle návrhu vídeňského architekta Heinricha Kocha. Plastiky jsou dílem vídeňského sochaře Käsmanna.

Zámek vystavěn v roce 1899. V průběhu druhé světové války objekt obsadila německá armáda. V padesátých letech zámek předán místní samosprávě. V devadesátých letech 20. století zámek vrácen restituentovi a ten zahájil rekonstrukci.

Zaniklý hrad byl založen někdy ve 13. – poč. 14. stol. Jako první majitel se uvádí pan Pešek z Válovic. Někdy kolem r. 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Dalšími majiteli byli Buškovičtí a v 17. stol. Chotkové, kteří byli posledními majiteli hradu.