Turistické cíle v okolí obce Kojice

Obec vznikla v 1. polovině 13. stol. Kříž stojící na návsi pochází z roku 1880. Postaven nákladem katolíků z Jestřabí Lhoty. Renovován r. 2005. Není památkově chráněný.

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.

Pozůstatky tvrze, založené v Libenicích Václavem IV., se skrývají v chátrajícím a obtížně zdokumentovatelném obytném stavení usedlosti čp. 1. Objekt prošel mnoha přestavbami, v posledních stoletích značně utilitárními, dnes je prázdný.

Téměř zaniklé tvrziště nedaleko Přelouče. Tvrziště pravděpodobně ze 14. století, po kterém zbyla terénní vlna a částečně i zbytky ve sklepech stavení čp. 1. Tvrz byla opuštěna mezi lety 1509–1544.

První zmínka o vsi je z r. 1401, kdy je majetkem Parduse Kbela z Lipovce. První zmínka o tvrzi je až po smrti Aleše Parduse z Lipovce v r. 1483. V r. 1494 je po smrti jeho ženy Anny tvrz opuštěna. V r. 1510 se uvádí pustá tvrz v Lipovci. Dochován pahorek jádra a zbytky valů a příkopů.

Nevýrazné pozůstatky opevnění po tvrzi na návrší kostelíka. O existenci tvrze vypovídají písemné prameny z let 1258 a 1259. Tehdy byl zmíněn i Václav z Lochu. Po zániku tvrze byl na jejím místě vystavěn gotický kostelík sv. Bonifáce.

Původně dřevěná tvrz poprvé zmiňována r. 1418, v 2. pol. 15. stol. přestavěna Martinem z Lorce. Od r. 1559 v majetku Dačických a za nich přistavěn pivovar. Od r. 1585 tvrz vlastnila Kateřina ze Smiřic, která ji r. 1589 prodala městu Kutná Hora.

Bývalý klášter a již zaniklá loretánská kaple z let 1719-1740 byly postaveny podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky.

Tvrz postavna koncem 14. století, na místě skromnějšího sídla, kutnohorskou rodinou Ruthardovců, později uváděných z Malešova. V 18 stol. přestavěna na sýpku. Na přelomu 18. a 19. stol přistavěny zámecké objekty.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní pískovcový morový sloup z l. 1745-46 zřejmě od místního sochaře. Na římsovaném podiu s volutovými křídly sochy sv. Jana Nepomuckého, Prokopa, Floriána a Štěpána. Z pódia vyrůstá sokl a z něj nízký čtyřhranný obelisk. Nahoře socha Panny Marie Immaculaty stojící na zeměkouli.

Barokní mariánský sloup z konce 17. století. Jako dřík sloupu byl použit románský sloup z červeného pískovce, dříve součást nedalekého kostela sv. Prokopa.