Turistické cíle v okolí obce Velichovky

Barokní sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna, vytvořené některým z jeho žáků (Ř. Theny či Jiří Pacák). Uváděno před r. 1731, původně součást braunova Betlému u Kuksu, poté přenesena do Bokouše. Ve Velké Bukovině od r. 1742.

Renesanční patrová budova se sgrafitovým kvádrováním od stavitelů Aostalliho de Salla a France zvaného Vlach z r. 1572. Budova v r. 1790 vyhořela, r. 1833 byla přestavěna (nový štít s věží). Dnes má zde město reprezentační prostory a výstavní síň.

Staré bělidlo, dějiště Babičky Boženy Němcové, malebná chaloupka u mlýnského náhonu a Viktorčina splavu v Babiččině údolí, je přístupná jako muzejní expozice během turistické sezóny.

Původně renesanční dům čp. 2 sloužil jako sídlo děkanského úřadu. První písemná zmínka o něm je z r. 1559. V roce 1572 dům vyhořel. Současná podoba budovy – včetně loubí – pochází z přestavby v 17. století.

Barokní kovárna Josefa Steidlera, v jejímž sousedství později vznikl Steidlerův hostinec. Později upravena na empírový měšťanský dům.

Zájezdní hostinec vybudovaný r. 1824 Josefem Steidlerem. R. 1877 komplex přeměněn na klášter voršilek. Od r. 1919 sídlo podnikatele Z. Böhma. Od r. 1962 je v objektu Muzeum Boženy Němcové a od r. 1990 také Textilní muzeum.

Prokop Kern r.1800 přestavěl vrchnostenský dům na klasicistní zámek. R.1838 František Arnošt Harrach jnechal zvýšit o jedno poschodí. R.1935 J. Fišer zámek opravil a zase snížil o jedno poschodí. Od r.1945 až dones vlastní zámek obec Stračov.

Terénní pozůstatky vodní tvrze z 15. století, založené pravděpodobně Jiříkem ze Strakotína v 15. století a zaniklá ve 16.století. Tvrziště je uprostřed poškozeno jakýmsi úvozem nejasného původu a nachází se v jižní části obce u bezejmenného rybníka.

Renes. tvrz doložená r. 1626 byla přestavěna po r. 1714 na barokní zámek. Částečně zmodernizovaná patrová budova byla zbořena r. 1989.

Zbytky renezanční tvrze, kterou zřejmě nechal vystavět v 16. stol. Zdeněk Chvalkovský z Hustířan. V r. 1623 bylo panství zkonfiskováno Václavu Zárubovi z Hustířan. Za první republiky se dvůr se stal zbytkovým statkem. V r. 1985 byla větší část tvrze zbořena JZD Dolany, zbytek je soukromým majetkem.

Klasicistní synagoga z roku 1829, sloužila cca do roku 1906. Roku 1910 byla budova částečně zbořena. Zachovaly se pouze obvodové zdi přízemí a otisk klenby synagogy ve štítu vedlejšího domu.

Synagoga ve Dvoře Králové byla postavena r. 1890. Užívána byla do II. světové války, poté pustla a v roce 1966 byla zbořena. Na jejím místě je malý park, ve kterém je památník obětem holocaustu ve tvaru Davidovy hvězdy.