Turistické cíle v okolí obce Kladno

Vodárenská věž, postavená r. 1932 z prostředků Obecního úřadu – na její stavbě se tehdy podíleli všichni nezaměstnaní z obce. Nyní patří Vodárnám Kladno a Mělník.

Přehrada Klíčava byla vybudována v letech 1949–1955. Slouží jako zdroj pitné vody pro zásobování obyvatelstva v kladenské oblasti. Výška hráze 50,2 m. Kolem vodní plochy je nepřístupná obora.

Vodní park ve stylu japonské zahrady vzniklý po rozsáhlé rekonstrukci rybníků na Týneckém potoce znečištěných odpady z dolů, které již nejsou v provozu. Čabárna je věhlasná především svojí třicetiletou tradicí chovu kaprů Koi, leknínů a dalších vodomilných rostlin.

Vrapická tvrz je zaniklým sídelním útvarem, z jehož fortifikace se zachoval pouze příkop. Byla založena asi ve 14. století, zřejmě Mikulášem Benešovským z Vrapic. Stále znatelné tvrziště je zarostlé vegetací a do nedávna sloužilo jako skládka..

Národní přírodní rezervace Vůznice z r. 1984 se nachází na styku tří středočeských okresů a zahrnuje hluboké údolí středního toku stejnojmenného potoka a jeho přítoků o rozloze 231,22 ha. Přístup možný pouze po značené odbočce ke zřícenině hradu Jenčov, zbytek rezervace nepřístupný.

Barokní výklenková kaple. Lidová architektura a umění. Má obdélníkový půdorys. Stavba z kamene a omítnutá. Stěny kapličky ukončeny neprofilovanou římsou. Ve výklenku litinový barevně malovaný reliéf s výjevem Krista nesoucího kříž. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Kaple svatého Gotharda z roku 1769. Kamenná kaplička zdánlivě čtvercová, ve skutečnosti obdélníková. Ve výklencích byla soška sv. Gotharda, ve zbývajících malované obrazy světců sv. Floriána, sv. Linharta a sv. Judy Tadeáše. Soška ani obrazy se nedochovaly.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Wiehlův dům postaven v l. 1878-1880. Jednopatrový dům se sgrafitovou výzdobou. Sgrafita nad oknem připomínají stavebníka heraldickými motivy. Uvnitř vstupní haly v mozaice zhotovený latinský nápis SALVE, česky „buď zdráv“. Opravy v letech 1940, 1977 a 2002.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.