Turistické cíle v okolí obce Kozojedy

Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň, vyhlášená r. 1989, je opuková skalní stěna, na jejíž horní hraně roste borovice a keřovitá reliktní medvědice lékařská a zimostrázek. Území rezervace severně od Rakovníka je turisticky nepřístupné a neschůdné.

Pomník Eduardu Beyerovi (1829-1871), který pokračoval po svém otci Františkovi v rozvoji těžby černého uhlí u obce Libovice na Slánsku, nechala r. 1879 postavit jeho manželka spolu s horníky na věčnou paměť úspěšnému zaměstnavateli.

Pomník padlým v I. světové válce vytvořil pro pnětluckou náves roku 1924 sochař E. Zelenka. Postkubistické dílo ve formě stylisovaného kalicha či palcátu připomíná 27 občanů obce, kteří zahynuli na evropských bojištích.

Socha odhalena r. 1892. Zhotovena podle návrhu Františka Hergessela a Františka Procházky. Materiál pískovec. Vysoký hranolový podstavec. Dřík se nahoru mírně zužuje. Postava oděna v kněžské roucho. V rukou drží knihu. Na čelní zadní straně podstavce nápis. Památkově chráněno od r. 1967.

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.

Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Hradiště na plochém 500 m vysokém kopci bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časné doby laténské, tj. cca 500 let před Kristem. Možná souvisí se sousedními Kounovskými řadami. Dochovány pozůstatky dvou příčných valů s příkopy v čele a dalšího valu na opyši ohrazující obdélný areál hradiště.

Nepatrné zbytky tvrze obdélníkového půdorysu na jižním cípu hradiště Dřevíč. Poprvé uváděna r. 1379 v majeteku kláštera klarisek v Panenském Týnci. Jako poslední majitel je uváděn r. 1522 Děpold z Lobkovic na Bílině, o jejím dalším osudu není zpráv.

Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.

K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.