Turistické cíle v okolí obce Karlštejn

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

O vzniku sochy ze světlého pískovce není žádný záznam. Na čelní straně podstavce je Panna Marie s Ježíškem, dále sv. Václav, ztvárněný v plné rytířské zbroji. Nad podstavcem stojí archanděl Michael, oděn v brnění, z kterého vyčnívá dlouhá nařasená suknice. Nechybějí mohutná andělská křídla.

Socha Krista na starém hřbitově za kostelem je neprávem opomíjena. Stojí za nově zřízenou křížovou cestou na konci hřbitova u hřbitovní ohradní zdi.

Sousoší u cesty na Vidlatou Seč. Postavila ho manželka rolníka Macha r. 1875. Vyrobeno ze světlého pískovce. Reliéfy evangelisty Marka a sv. Františka z Assisi. Na soklu reliéf Panny Marie. Sousoší tvoří Otec a Syn, nad nimi holubice jako Duch svatý. V 20. stol. restaurováno.

Vrcholně barokní mariánské sousoší připisované Jiřímu Františku Pacákovi z r. 1737. Socha z pískovce obehnána kuželkovou balustrádou. Jádrem sousoší je Panna Maria oděná do prostého roucha a Ježíšek, který jí sedí na klíně, podává matce věnec z růží. Kolem sousoší z každé strany obláček a na nich andělíčci. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Rokoková pískovcová socha světce od neznámého umělce. Podstavec trojdílný, zdobený reliéfním rokokovým ornamentem. Socha v mírně podživotní velikosti, světec objímá dítě. Spolu se sousedním sousoším sv. Petra a Jana stojí u zámecké brány na začátku příjezdové rampy. Památkově chráněna od r. 1958.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.

Socha pochází z roku 1852. Autor neznámý. Na přední straně scénka Janova svržení do Vltavy. Zleva reliéf sv. Martina. Na pravé straně sv. Václav. Světec oděn do sutany. V obou rukou drží kříž. Na hlavě biret. Kolem hlavy pět hvězd.

Socha sv. Josefa byla vytvořena v roce 1890. Znázorňuje Josefa v dlouhém splývavém a nařaseném oděvu. V levé ruce drží malého Ježíše, v pravé hůl a svazek lilií. Na podstavci je nápis: Svatý Josefe, pěstoune Páně, ochránce církve, oroduj za nás! Socha je bez datace a není památkově chráněná.

Socha postavena k tisíciletému výročí smrti sv. Vojtěcha. Socha je komplikovaně zdobená. Podstavec rozdělen na čtyři partie. Na posledním socha sv. Vojtěcha. Na hlavě má biskupskou mitru. V pravé ruce drží biskupskou berlu. Sochu vysvětil papež Jan Pavel II.