Most od východu
© Pavel Semple 10/2021
Most Míru (Peace Bridge) pro pěší a cyklisty spojuje oba břehy řeky Foyle ve městě Derry v Severním Irsku. Moderní závěsný most má veliký symbolický význam. Na pravé (východní) straně řeky žije protestantská menšina, zatímco v centru města na levé (západní) straně žije katolická většina. V době severoirského apartheidu byly obě strany úhlavními nepřáteli. Most proto spojuje nejen oba břehy řeky, ale také oba bývalé nepřátele, kteří si teprve v roce 1998 podali ruce na lepší časy. Místní politici měli významný podíl na dosažení Velkopáteční mírové dohody. Derry je proto kolébkou dnešního míru a stability v Severním Irsku. Most je stejně silný (nebo stejně křehký) jako zdejší mír. Stejně jako cesta k dosažení míru, ani most není přímý.
Město s přibližně 100 000 obyvatel je po Belfastu druhé největší v Severním Irsku a páté největší na celém ostrově. Je administrativním centrem hrabství Derry. Jméno města je předmětem sporu mezi oběma usmířenými (znesvářenými) stranami. Irští nacionalisté (katolíci) používají jméno Derry, zatímco royalisté (protestanti) používají jméno Londonderry. Na silničních ukazatelích v Severním Irsku uvidíme jméno Londonderry, zatímco v Irské republice zásadně jen Derry. Obyvatelé Severního Irska chodí k silničním ukazatelům s barvou. Někteří na ukazatelích zamažou část jména London, takže zbude jen Derry. Jiní občas zamažou Derry, takže zbude jen London. Případně dopíšou London, pokud to předtím někdo zamazal. V Severním Irsku sice panuje mír, pod povrchem to ale stále bublá. Neutrální jméno města je Derry/Londonderry. Obě strany mají právo používat kteroukoli jeho část podle svého přesvědčení.
Město má přímé vlakové a autobusové spojení s Belfastem a přímé autobusové spojení s Dublinem. Má také vlastní mezinárodní letiště s omezeným počtem destinací. Při pohledu z dálky vytváří v krajině krásné panorama, hlavně podél řeky. Centru města dominuje anglikánská katedrála svatého Kolumba ze 17. století. Nevelké jádro města je obehnané novověkou městskou hradbou, ze které jsou zajímavé výhledy na předměstí. V řece pod mostem můžeme občas zahlédnout tuleně.
Ocelový závěsný most, navržený firmou AECOM, byl slavnostně otevřen 25. června 2011. Délka mostu je 235 m, šířka 4 m. Most není přímý, jeho střední část je dvakrát prohnutá do stran. ...Prohnutá část mostu je lany zavěšena na dvojici protichůdně nakloněných pilířů. Oba konce mostu spočívají na železobetonových pilířích, západní konec na jednom, východní konec na dvou pilířích. Nejvýchodnější pilíř stojí na břehu, ostatní jsou v řečišti. Hladina vody se mění s přílivem a odlivem. Řeka Foyle je díky své krátké délce 32 km nejrychleji tekoucí řekou v Evropě (v průměru 8,3 km/h). Díky mnoha vodnatým přítokům má také úctyhodný objem vody, stavba mostních pilířů proto nebyla jednoduchá. V délce 16 km je řeka splavná, říční doprava na ní ale v současnosti neexistuje. Námořní přístav se nachází v ústí řeky do zálivu Lough Foyle na severním okraji města..
Druhá anglická kolonizace Irska, Velkopáteční mírová dohoda a možnost sjednocení IrskaSeverní část Irska, provincie Ulster, vzdorovala Angličanům nejdéle (do roku 1607). Byla proto v 17. století kolonizována nejintenzivněji. Kolonizace Ulsteru (Plantation of Ulster) dala vzniknout apartheidu mezi anglickými a skotskými kolonisty na jedné straně a původním irským obyvatelstvem na straně druhé. V roce 1920 zdědilo apartheid nově založené Severní Irsko, které je nadále součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Zbytek Irska je od ledna 1922 samostatnou republikou. Více k příčinám vzniku Severního Irska viz radnice v Belfastu. Napětí mezi oběma stranami nakonec vedlo k vypuknutí nepokojů (The Troubles), které trvaly od roku 1968 do roku 1998. Nepokoje si vyžádaly 3500 obětí. Příměří bylo dosaženo na Velký pátek 1998 (Velkopáteční dohoda). Součástí mírového procesu je zrovnoprávnění obou stran. Ke sporadickému násilí dochází i nadále především v Belfastu a v Derry. Jedním z hlavních protagonistů Velkopáteční dohody byl místní politik a irský nacionalista John Hume (1937-2020), držitel Nobelovy ceny za mír. Stal se prostředníkem při jednáních mezi PIRA (Provizorní Irská Republikánská Armáda) a britskou vládou. Odsuzoval násilí páchané oběma stranami. V neděli 30. ledna 1972 jeho úsilí zkomplikovala britská armáda, která v Derry zahájila střelbu do bezbranných demonstrantů. Tato událost je dnes známa jako Krvavá neděle (Bloody Sunday), v historii britsko-irských vztahů druhá taková neděle. Britský premiér David Cameron (2010-2016) se za ni Irům omluvil. Postupem času se Johnu Hume podařilo přivést všechny účastníky konfliktu k jednacímu stolu. Bylo proto možné sepsat dohodu, se kterou všichni souhlasili. S výjimkou protestantské strany DUP (Democratic Unionist Party) se na uzavření dohody podílely všechny významné politické strany Severního Irska, spolu s vládami Irska, Británie a USA. Dohoda byla uzavřena v Belfastu. USA, coby neutrální strana, následně dohlížely na odzbrojení. Americký prezident Bill Clinton (1993-2001) mírová jednání osobně podpořil, když v roce 1995 navštívil Severní Irsko. Na své cestě se zastavil i v Derry. Znovu se do Derry vrátil v letech 2014, 2017 a 2023. V roce 2014 se prošel s Johnem Hume po mostě Míru. V roce 2017 zde byl na pohřbu dalšího účastníka mírové dohody Martina McGuinness. V roce 2023 navštívil město při výročí 25 let od podepsání dohody. Na základě dohody mají oba národy Severního Irska právo na irské, britské nebo obojí občanství. V referendu se mohou svobodně rozhodnout o sjednocení s Irskem, to ale momentálně není pravděpodobné. Průzkum veřejného mínění z roku 2021 naznačil, že 29 % obyvatel se považuje za Iry, 32 % za Brity a 20 % za severní Iry. Sčítání obyvatel v roce 2021 ale zároveň odhalilo, že katolíků je v Severním Irsku poprvé více než protestantů (45,7 % katolíci, 43,5 % protestanti). Katolíci jsou převážně Irové. Také nejsilnější politickou stranou v severoirském parlamentu je poprvé nacionalistická strana Sinn Féin (nemalou měrou díky Brexitu). Irské zájmy proto budou v severoirském parlamentu větší prioritou než dosud. Stále se například čeká na uzákonění irštiny jako druhého státního jazyka vedle angličtiny. Irská republika mezitím počítá, kolik ji bude sjednocení stát. Podle televizních novin RTE ze 4. dubna 2024 by Irsko muselo každoročně doplácet dvacet miliard Eur po dobu dvaceti let. Severní Irsko je ztrátové, Británie na ně každoročně doplácí v průměru deset miliard liber. Sjednocení Irska by vedlo k výraznému zvýšení daní. Irsko má již tak v rámci EU silně nadprůměrné zdanění, vláda v tomto ohledu nemá prostor k manévrování. Občané Irska by měli v případě úspěšného severoirského referenda vlastní referendum o sjednocení. Otázka financí by v tu chvíli musela být vyřešena..
|
Přihlášení |
