Elagh

Krček poloostrova byl proto mnohem užší než dnes. Nacházel se v prostoru dnešních severních předměstí Derry. Hrad tak kontroloval pozemský vstup na poloostrov. Pahorek se nachází v jižním svahu bezejmenného kopce, na sever od něj proto terén pozvolna stoupá. Jižním směrem byl z hradu krásný výhled do pobřežní bažiny. Na krček poloostrova snad obránci z ochozů hradu také dohlédli. Hradní pahorek má délku přibližně 35 m a šířku 25 m. Jeho delší osa je orientovaná ve směru severovýchod - jihozápad. Okolní pastvinu převyšuje o 5 až 10 m. Trávou porostlé svahy jsou místy skalnaté. Travnatá vrcholová plošina je zarovnaná. Archeologická sondáž z roku 2013 odhalila v pastvině jižně od pahorku příkop a za ním navršený val. Jde patrně o kruhové opevnění královského sídla Aileach z raného středověku. Toto předpokládané opevnění o průměru přibližně 100 m by obehnalo celý pahorek. Irští Keltové v raném středověku žili v kruhových usedlostech s kruhovým příkopem a valem (rath, ringfort). Těchto malých pevností je v irské krajině přes 40 000 (zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Ringfort). Sídla vyššího společenského postavení byla větší a měla dva až tři kruhové příkopy a valy. Královské sídlo Aileach také mohlo mít alespoň dva kruhové příkopy a valy. Podobné opevnění můžeme vidět pod hradním vrchem hradu Caisleán Cnoc v Dublinu, kde v raném středověku stálo královské sídlo Cnucha. Po možném kruhovém opevnění Aileachu dnes ale nejsou na povrchu žádné stopy. Jediným dochovaným pozůstatkem hradu je půlkruhová věžice, která stojí na východním okraji pahorku. Její zdivo vykazuje dvě stavební fáze. V první fázi mohlo jít o část obvodové hradby, patrně se zaobleným čelem. Ve druhé stavební fázi byla ke hradbě zvenčí přistavěna půlkruhová věžice. Zdivo starší hradby je patrné ve spodní polovině její zadní ploché části. Koruna staršího zdiva je šikmá, může jít o pozůstatek schodiště na ochoz. Další důležitý detail je na severním konci staršího zdiva. Jde o skupinu vertikálních drážek, které byly interpretovány jako boční část brány (T. McNeill, 1997: Castles in Ireland: feudal power in a Gaelic world, Routledge). Tom McNeill si tuto interpretaci později rozmyslel a změnil ji na vertikální odpadovou šachtu latríny. Měl ale zůstat při své první interpretaci. Při ohledání pozůstatků je opravdu možno souhlasit, že jde o boční stranu brány. Brána měla dvojici portálů, jeden za druhým, navzájem oddělených drážkou pro hřeben. Vnitřní portál byl oproti vnějšímu užší. Dosud jsou patrné dva šikmo uložené kameny, na kterých spočívaly patky nadpraží obou portálů, mezi nimi je drážka pro hřeben. Zdění je provedeno z lomového kamene. Někteří irští kastelologové mají s touto interpretací potíže, protože anglická hradní architektura vyžadovala (i u irských hradů) druhou věž na opačné straně brány. Ta by již stála mimo pahorek, což některým badatelům připadá nepřípustné. Převýšení ale na této straně pahorku není veliké a nepředstavuje žádný technický problém. Irové byli zvyklí stavět věže u paty skalních pahorků, stačí se podívat na severní čtverhrannou věž nedalekého hradu Greencastle. Ta stojí o celé jedno podlaží níže než přilehlá část hradu. Brána hradu Elagh byla nasměrovaná na křižovatku cest v osadě Elagh More, která určitě odpovídá rozvrhu středověkých cest. Od jihozápadu stoupala do osady další zaniklá cesta, která obcházela hrad ze západu. Tato cesta také ústila do křižovatky cest. Mezi křižovatkou a hradem je na severovýchodní straně možno předpokládat předhradí. To by začínalo hned u křižovatky. Sonda z roku 2013 v tomto prostoru odhalila základy silné zdi. Teoreticky může jít o hradbu předhradí. Část prostoru předpokládaného předhradí je dnes zastavěná osadou..

Jméno osady Elagh More (Veliká Elagh) u hradu naznačuje, že hradní pahorek mohl být oním královským sídlem. Na konci středověku byl Aileach také kladen na hradní pahorek. Chyběl ale hmatatelný důkaz o raně středověkém předchůdci hradu. V roce 2013 provedla univerzita Queens v Belfastu na hradě archeologickou sondáž. Sonda v pastvině jižně od pahorku odhalila příkop a za ním navršený val. Je proto možné předpokládat, že hradní pahorek byl obehnán kruhovým příkopem a valem o průměru přibližně 100 m. Příkop a val se nepodařilo datovat, svou povahou ale odpovídá raně středověkému opevnění. Pod valem byly nalezeny kapsy po kůlech, což naznačuje ještě starší opevnění. Nejbohatší nálezy v sondách byly ze 17. až 20. století. Místní farmáři si z hradu udělali smetiště. Aileach je v historických pramenech zmiňován většinou jako přídomek králů z Aileachu. První spolehlivá písemná zmínka o sídle samotném je z roku 676, kdy je zničil Fínnechta. V roce 900 je zničili cizinci (Vikingové). V roce 939 Vikingové zajali Muirchertacha Mac Niall, krále z Aileachu. Dostali za něj výkupné. V roce 1101 nebo 1102 sídlo dobyl a zničil Muircheartach ua Brian. Králové z Aileachu jsou zmiňováni do roku 1251, poté z písemných pramenů mizí. Stali se z nich králové Ulsteru. Tato provincie zahrnuje celý sever Irska. Kdo a kdy založil hrad Elagh dnes není známo. Mohli jej založit O’Neillové, králové z Ulsteru, jako pokračování jejich rodové tradice Aileachu. Hrad by tak byl jedním z mála hradů irského původu. Od roku 1169 totiž drtivou většinu hradů na ostrově stavěli invazní Anglonormané. Výstavba hradů v Irsku pokračovala během celého 13. století. Irové za tu dobu několik kamenných hradů také postavili. Až na výjimky skončila výstavba hradů na začátku 14. století, kdy první anglonormanská (anglická) kolonizace Irska postupně zkolabovala. Stáří hradu může pomoci objasnit jedině další archeologický výzkum. V 15. a 16. století držel hrad Elagh irský rod O’Doherty. Jediná dochovalá část hradu se dnes jmenuje Dohertyho věž. V 16. století začala druhá anglická kolonizace Irska. Vesnice Elagh je zmíněna v dopise z roku 1588, kdy zde byli spatřeni trosečníci španělské Armády. Španělům se v tom roce nepodařil útok na Anglii. Jejich lodě při obeplouvání Skotska a Irska ve špatném počasí postupně jedna za druhou ztroskotaly. Většina trosečníků byla na příkaz Angličanů popravena, některým se ale podařilo schovat mezi Iry. V roce 1600 začali Angličané okupovat zdejší část Ulsteru. V Derry postavili pevnost. Jan O’Doherty se jim postavil na odpor, byl ale poražen a jeho území zkonfiskováno. Hrad Ellaughe nalezli Angličané opuštěný a částečně pobořený. Osada byla vypálená. Nechali zde posádku o síle 150 mužů pod vedením kapitána Ellise. Poslední irský majitel hradu Cahir O’Doherty dostal rodové majetky od Angličanů zpátky v roce 1603. V roce 1608 se ale proti nim vzbouřil a byl popraven. Zkonfiskovanou osadu Elagh More s hradem získal Artur Chichester. Osada byla obnovena, hrad ale definitivně zanikl. Nepochybně byl rozebrán ke zvelebení nové anglické kolonie ve městě Derry..