klášter paulánů Jasna Góra s kostelem Nejsvětější Panny Marie Pomocné

Autorství ikony je podle tradice připisováno sv. Lukáši, který ji měl namalovat za života Panny Marie podle její skutečné podoby v jejím domku v Nazaretu. Pravděpodobně se však jedná o byzantskou ikonu z raného středověku. Podle historických pramenů byla ve 12. století přivezena z Konstantinopole na Rus a byla umístěna v pravoslavném klášteře v Belzu. Tam se ikony počátkem 14. stol. zmocnili Poláci. Do Čenstochové byla ikona přivezena v roce 1384. V téže době bylo původně modré roucho Matky Boží na ikoně ozdobeno zlatými hvězdami a liliemi. Symbolika lilií patrně byla zvolena proto, že v této době v Polsku vládli Anjouovci, kteří měli lilie v erbu. Roku 1430 byl klášter na Jasné Hoře zpustošen v průběhu husitské spanilé jízdy. Ikona byla tehdy silně poškozena a musela být pečlivě zrestaurována. Památkou na tuto událost jsou šrámy na tváři Matky Boží, vzniklé po seknutí šavlí. Mnozí jí přisuzují podíl na záchraně kláštera a celého Polska v roce 1655, kdy se posádka ubránila švédské armádě. Této nevýznamné bitvě polská tradice připisuje mimořádný význam. Po porážce Švédů byla Matka Boží Čenstochovská za účasti krále korunována královnou a ochránkyní Polska. Jasná Hora je nejvýznamnější poutní místo Polska. Ročně ji navštíví asi 5 miliónů poutníků, nejen z Polska, ale i ze zahraničí. Mezi nejvýznamnější exponáty kláštera patří také medaile Nobelovy ceny míru z roku 1983, kterou obdržel Lech Walesa, bývalý polský prezident a organizátor odborů..

V něm byl uložen i největší poklad kláštera – obraz Matky Boří namalovaný podle tradice sv. Lukášem evangelistou, podle nejnovějších výzkumů jde však o malbu cca z 30. let 15. století. Mohutný proud poutníků a šlechtických darů dovolil paulínům během 15. století přestavět dřevěný klášter na dřevěný a kamenný. Již roku 1430 byl klášter vypálen husity, českými vojsky byl napaden i roku 1466. Strategická poloha poblíž slezské hranice přiměla krále Zikmunda III. Vasu k přestavbě kláštera na moderní barokní bastionovou pevnost dokončenou koncem 30. let 17. století. Roku 1655 mělo její kvality vyzkoušet obležení švédskými vojsky – asi 250 obránců po šest týdnů odolávalo přesile švédského vojska, které nakonec odtáhlo s nepořízenou. Úspěch obránců bývá přičítán nejen jejich odvaze, ale také zázračnému vlivu obrazu Černé Madony, přestože ten nebyl v klášteře přítomen. V letech 1657-1680 byla pevnost modernizována, úpravy následovaly i po zničujícím požáru roku 1690. Přestavěn musel být i klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Nalezení sv. Kříže. Nová barokní trojlodní bazilika je opatřena 106 metrů vysokou nejvyšší kostelní věží Polska. V průběhu severských válek se zde Švédové objevili v letech 1702, 1704 a 1711, o dobytí pevnosti se však již nepokusili. Znovu modernizovaná pevnost odolala i ruskému obležení roku 1771, po dělení Polska o rok později však musela kapitulovat. Ruská posádka zde vydržela do druhého dělení Polska roku 1793, kdy Czestochowa připadla Prusku. Roku 1806 pevnost dobyli Francouzi, o tři rok později následovalo neúspěšné obléhání Rakušany. Roku 1813 dobyla klášter po dvoudenním ostřelování ruská vojska, která ihned odstranila veškerá vojenská zařízení a zbavila tak pevnost obranyschopnosti. Pobořenou pevnost carská vláda nechala roku 1843 obnovit. Po neúspěšném protiruském povstání roku 1863 byli paulíni omezováni, část deportovali na Sibiř. Po okupaci Polska roku 1939 obsadila část kláštera německá vojska, blesková ofenzíva ruských vojsk v lednu 1945 je přiměl k natolik rychlému ústupu, že ani neměli čas klášter zničit. V komunistickém Polsku představovala Jasná Góra největší centrum katolické církve, kterým je dodnes..