
Klášter Geghard najdeme asi 40 km východně od hlavního arménského města Jerevan. Leží v krásné přírodě nad krásným údolím jménem Azat, kde teče říčka stejného jména jako klášter, tedy Geghard. Údolí Azat tvoří další dominantu celé krajiny.
Ze skalního masivu nejsou však pouze místnosti, ale i celé klenby a sloupy. Největším nepřítelem byla klášteru v minulosti samotná příroda. Oblast je totiž aktivní seizmickou zónou a nevyhýbají se jí zemětřesení. Předpokládá se proto, že množství cel, pokojů, v nichž mniši přebývali, bylo zasypáno a hluboko ve skalách se jich ukrývalo mnohem víc, než je dnes k vidění. Klášter je od roku 2000 zapsán společně s údolím na Seznam světového dědictví UNESCO..
Hlavní kaple však byla vystavěna až v roce 1215. Klášterní komplex Geghard zahrnuje mnoho kostelů a hrobek, z nichž některé jsou vytesány do skály. Klášter představuje vrchol arménské středověké architektury. Původně se komplexu říkalo Ayrivank. Název odkazuje k tomu, že byl klášter vytesán do skály, což je na něm dodnes zdaleka to nejzajímavější a unikátní, i když tajuplných zákoutí tu najdeme mnohem více. Komplex ukrývá řadu hrobek a kapliček, které jsou ukázkou vrcholné křesťanské architektury v Arménii. Později se komplex přejmenoval na Geghardavank, zkráceně Geghard neboli klášter kopí. Po nějakou dobu zde totiž byla uložena část kopí, jímž byl na kříži probodnut Ježíš Kristus. Významný náboženský artefakt, o kterém se dodnes v Arménii tvrdí, že je pravý, v Geghardu ale nenaleznete. Je uchován v klášteře ve městě Vagharšapat, kde sídlí hlava Arménské apoštolské církve. Geghard byl nicméně díky kopí vyhledávaným poutním místem a dodnes se na tom vlastně mnoho nezměnilo. Geghard byl rovněž vyplundrován během nájezdů Arabů a Mongolů..