Katedrála svatého Petra v Trevíru, v v německé spolkové zemi Porýní-Falc.
© Pavel Vítek 06/2005
Současná podoba chrámu, zejména jeho nejslavnější západní část Kazatelna a Oltář všech svatých jsou dílem sochaře pozdní renesance H. R. Hoffmanna. Oltář je pěknou ukázkou německého manýrismu. Apsida východního chóru a kaple Svatého roucha je oddělena nádhernou barokní přepážkou s průhledem do kaple, pochází především z jeho obnovení na konci 10. a na začátku 11. století. Apsida byla dokončena kolem roku 1196. V průběhu doby chrám ovlivnila gotika, renesance i baroko. Přesto si zachoval převážně románský ráz. Politický význam chrámu byl ve středověku dán tím, že arcibiskup trevírský byl říšským knížetem i kurfiřtem. K nejvzácnějším památkám katedrály patří tzv. Kristovo roucho, které prý přivezla do Trevíru Konstantinova matka Helena. Roucho bylo vystaveno dosud jen osmnáctkrát, ovšem jako u mnoha jiných relikvií existují pochyby o jeho skutečném původu, což bývá též předmětem ironizace. Při jeho vystavení v roce 1996… číst dále
Katedrála svatého Petra je významná románská architektonická památka v německém městě Trevír. Jde o nejstarší kostel v celém Německu a největší sakrální stavbu v Trevíru. Nejstarší část lodi byla postavena již ve 4. století, ještě v římské éře. Trevír založili Římané pod názvem Augusta Treverorum již v 1. století. Stavbou pověřil římský císař Konstantin I. Veliký, známý svým přestupem ke křesťanství, trevírského biskupa Původní římský chrám byl však zničen Franky a opětovně roku 882 Vikingy. Stál na asi čtyřikrát větší ploše než dnešní dóm. Trevír byl sídlem biskupství od druhé poloviny 3. stol. a chrám sv. Petra tak byl důstojným místem pro biskupství. Téměř 1700 let starý trevírský dóm je mozaikou mnoha slohů od antiky přes sloh románský a gotický až po baroko. Masivní západní průčelí pochází z 11. století kromě posledního patra jihozápadní věže. Na rozích čtyřbokých věží, ve kterých jsou zvonice, jsou dvě válcové schodišťové… číst dále
|
Přihlášení |
