Katedrála sv. Martina v italské Lucce.
© Pavel Vítek 05/2001
Uvnitř kostela se nachází dřevěný krucifix, zvaný Svatá tvář v Lucce. Legenda jej definuje jako dílo, který není vytvořeno lidskou rukou a které je od středověku středem rozšířené úcty po celé Evropě. Tak zvaná Svatá tvář je dřevěný krucifix. Prý představuje pravou tvář Ježíše. Snad jej vytvořil sv. Nikodém, který byl v jakési extázi a nechal své ruce vést anděly při zpodobnění Krista v cedrovém dřevě z Libanonu. Toto dílo bylo po staletí ukryto. V blízkosti fasády je umístěn tajemný prvek, labyrint. Napravo od labyrintu je latinský nápis, který říká: „Toto je labyrint vybudovaný krétským Daidalem, ze kterého nemohl nikdo, kdo vstoupil, odejít kromě Thesea, kterému pomohla Ariadnina nit“. Zbytek zdobí nádherné basreliéfy zobrazující měsíce a znamení zvěrokruhu.
Katedrála svatého Martina, Cattedrale di San Martino, je katedrála arcidiecéze Lucca. Nachází se na náměstí v těsné blízkosti jižní městské hradby, kde podle tradice nejstarší katedrálu vybudoval sv. Frediano již v 6. století. Dnešní vzhled chrámu pochází z přelomu 12. a 13. století. Trojlodní chrám má dvoulodní transept. Fasáda patří k nejstarším částem současné stavby. Kostely se obvykle staví od východu na západ a fasáda bývá jednou z posledních budovaných částí. Zdejší byla postavena již na začátku 13. století a vybavena řadou arkád, která stojí jako dekorace před skutečnou fasádní stěnou. Fasáda a vstupní síň jsou samostatné komponenty, které jsou stále viditelně odděleny od budovy kostela za nimi. Vstupní síň byla sochařsky vyzdobena v letech 1233-1257. Pravý rohový sloup horní fasády je tzv. Uzlový sloup. Takový sloup měl ve středověku magický význam, měl magickou moc odvrátit zlo. Uzel na dvojitém sloupu uprostřed byl považován… číst dále
|
Přihlášení |
