
Největší skotské město Glasgow se rozprostírá na obou březích řeky Clyde. Žije v něm přibližně 600 000 obyvatel. Spolu s okolními satelitními městy zde žije jeden milion obyvatel. Hlavním městem Skotska je ale menší Edinburgh. Vzdálenost mezi oběma městy je přibližně 60 km, spojení mezi nimi zajišťují hned dvě železniční tratě na odlišných trasách. Mezi největší zajímavosti v Glasgow patří presbyteriánská gotická katedrála sv. Munga, přístupná v návštěvní době. Jde o nejstarší katedrálu ve Skotsku a nejstarší dochovalou stavbu ve městě. Skotsko má pouze dvě gotické katedrály, které přečkaly reformaci v původní podobě, katedrálu sv. Munga v Glasgow a katedrálu sv. Magnuse na Orknejích.
Okolí katedrály sv. Munga narušuje sousední nemocnice Royal Infirmary. Jihozápadně od katedrály stojí za pozornost kamenný dům Provand’s Lordship z roku 1471. Východně odtud je na opačné straně rokle pozoruhodná městská nekropole (Necropolis). S katedrálou ji spojuje most Povzdechů (Bridge of Sighs). Z nekropole jsou pěkné pohledy na katedrálu a do okolí.
Mungo postavil první kostel. Kvůli svahu je chór dvojpodlažní. Stavba je orientovaná ve směru ZJZ-VSV. Je to trojlodní bazilika postavená na půdorysu protáhlého obdélníku. Chór s plochým závěrem je na půdorysu stejně dlouhý jako loď. Obě části katedrály dělí střední hranolová věž, spočívající na čtyřech svazkových hranolových pilířích. Na věž navazují krátké transepty (příčná loď), které ale z vnějšího obvodu katedrály nevystupují. Transepty jsou stejně vysoké jako hlavní loď. Boční lodě a boční části horního chóru jsou klenuté. Hlavní loď a hlavní část horního chóru mají dřevěné střechy. Svazkové hranolové pilíře arkád v chóru mají větší rozestup než pilíře arkád v lodi. Dolní chór je plně klenutý, klenby nesou podlahu horního chóru. Není to podzemní krypta, ale přízemní. Jako krypta je ve zdejší terminologii označován pouze další menší obdélný prostor u jižního boku katedrály (taktéž nadzemní). Dolní chór sloužil k bohoslužbám, stejně jako horní chór. K severovýchodnímu nároží chóru přiléhá dvojpodlažní čtvercový přístavek, nahoře je sakristie, dole kapitulní síň. V bezprostředním okolí katedrály je starý, dnes již většinou nepoužívaný hřbitov..
Prostor dnešního města měl řídké osídlení již před příchodem Římanů. Nedaleké ústí řeky odjakživa poskytovalo bezpečný námořní přistav. Římané se ve 2. stol. pokusili připojit zdejší oblast k Římské říši. Na příkaz císaře Antonia Pia zahájili v roce 142 stavbu Antoninova valu. Ten měl být nejsevernější hranicí říše, táhl se od západního pobřeží Skotska k pobřeží východnímu. Na západě začínal na řece Clyde, asi 12 km západně od dnešního centra města a pokračoval k východu v prostoru dnešních severních předměstí. Římané jej ale brzy opustili a hranice říše se ustálila 160 km jižněji na Hadriánově zdi. Sv. Mungo (Kentigern) založil v 6. stol. kostel na místě dnešní katedrály. V té době tu byla osada Mellingdenor, z níž postupně vzniklo dnešní město. Sv. Mungo je patronem města, je také považován za jeho zakladatele. U kostela vznikl klášter a Mungův hrob se stal významným poutním místem. V roce 1136 byla vysvěcena nová románská katedrála. Ceremonie se zúčastnil skotský král David I. (1124-1153), který při katedrále založil biskupství Glasgow. Stavba katedrály trvala 150 let. V roce 1164 sem byla přivezena hlava Somerleda, poraženého keltsko-vikingského krále Argyllu a skotských ostrovu. Papež Alexander III. v roce 1175 osamostatnil biskupství Glasgow od arcibiskupství v Yorku. V roce 1197 byla zahájena stavba dnešní gotické katedrály. Biskup Walter Capellanus se v letech 1207-1232 zasloužil o stavbu chóru. Stavba pokračovala do 15. stol. V srpnu 1301 se zde po dobu čtyř dnů modlil anglický král Eduard I. (1272-1307). Jeho návštěva souvisela s anglickou invazí Skotska, kterou zahájil v roce 1296. V dubnu 1306 se zde Robert Bruce setkal se zdejším biskupem Robertem Wishartem, jehož pomoc potřeboval v boji proti Angličanům a k nástupu na skotský trůn. Biskup byl známý válečník. Angličané mu dali dřevo na opravu kostelní zvonice, biskup z něj ale nechal vyrobit obléhací katapulty, se kterými pak obléhal Angličany na hradech Kirkintilloch a Cupar. V roce 1406 byla katedrála poškozena úderem blesku. Oprava si vyžádala přestavbu věže. Biskup Vilém Turnbull (1447-1454) založil v roce 1451 zdejší univerzitu. Ze začátku probíhala výuka v kapitulní síni katedrály. V roce 1492 bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství. Tou dobou byla katedrála opevněná hradbami, byl zde biskupský palác, špitál sv. Mikuláše, mnišská kolej a hřbitov. Tento opevněný celek byl znám jako biskupský hrad. Po náboženské reformaci v roce 1560 byla většina těchto staveb odstraněna. Zůstala stát jedině katedrála a dům Provand’s Lordship z roku 1471, který byl součástí špitálu sv. Mikuláše. Během náboženské reformace v roce 1560 byla katedrála vydrancovaná, katolická ikonografie byla zničena a olovo na střeše bylo odstraněno. Tím začalo dovnitř zatékat. Poslední katolický arcibiskup James Beaton utekl do Francie. V roce 1574 začala městská rada řešit neutěšený stav katedrály. Okna byla po nějakou dobu zazděná. V roce 1578 byla opravena střecha. Katedrála byla upravena pro potřeby presbyteriánské církve, které slouží dodnes. Byla rozdělena na tři díly pro tři odlišné kongregace (loď, horní chór a dolní chór). V roce 1581 zajistil skotský král Jakub VI. (1567-1625) finanční pomoc. Město od něj dostalo pozemky, jejichž výnosy byly určeny na údržbu katedrály. Na začátku 19. stol. byla krypta do výšky asi 1.5 m zasypaná zeminou a sloužila jako hřbitov. Ve čtyřicátých letech 19. stol. byly zbořeny věže po obou stranách hlavního západního průčelí, poněvadž nebyly symetrické. V roce 1843 byla krypta zbavená hrobů a zeminy. Od roku 1857 je katedrála v péči státu. V šedesátých letech 19. stol. byly nainstalovány vitráže oken. V roce 1879 dostala katedrála nové varhany. Královna Alžběta II. se zde dvakrát zúčastnila obřadů v letech 1977 a 2012..