
Katedrála stojí ve svahu nad roklí v místě, kde v 6. stol. sv. Mungo postavil první kostel. Kvůli svahu je chór dvojpodlažní. Stavba je orientovaná ve směru ZJZ-VSV. Je to trojlodní bazilika postavená na půdorysu protáhlého obdélníku. Chór s plochým závěrem je na půdorysu stejně dlouhý jako loď. Obě části katedrály dělí střední hranolová věž, spočívající na čtyřech svazkových hranolových pilířích. Na věž navazují krátké transepty (příčná loď), které ale z vnějšího obvodu katedrály nevystupují. Transepty jsou stejně vysoké jako hlavní loď. Boční lodě a boční části horního chóru jsou klenuté. Hlavní loď a hlavní část horního chóru mají dřevěné střechy. Svazkové hranolové pilíře arkád v chóru mají větší rozestup než pilíře arkád v lodi. Dolní chór je plně klenutý, klenby nesou podlahu horního chóru. Není to podzemní krypta, ale přízemní. Jako krypta je ve zdejší terminologii označován pouze další menší obdélný prostor u jižního boku katedrály… číst dále
Jméno Glasgow v keltštině znamená Zelená prohlubeň. Onou prohlubní může být rokle, na jejímž okraji katedrála stojí. Prostor dnešního města měl řídké osídlení již před příchodem Římanů. Nedaleké ústí řeky odjakživa poskytovalo bezpečný námořní přistav. Římané se ve 2. stol. pokusili připojit zdejší oblast k Římské říši. Na příkaz císaře Antonia Pia zahájili v roce 142 stavbu Antoninova valu. Ten měl být nejsevernější hranicí říše, táhl se od západního pobřeží Skotska k pobřeží východnímu. Na západě začínal na řece Clyde, asi 12 km západně od dnešního centra města a pokračoval k východu v prostoru dnešních severních předměstí. Římané jej ale brzy opustili a hranice říše se ustálila 160 km jižněji na Hadriánově zdi. Sv. Mungo (Kentigern) založil v 6. stol. kostel na místě dnešní katedrály. V té době tu byla osada Mellingdenor, z níž postupně vzniklo dnešní město. Sv. Mungo je patronem města, je také považován za jeho zakladatele.… číst dále