Významné moravské hradiště na vrcholu Hostýna, osídlené již ve starší době kamenné. Poprvé opevněno v době lužické. V době galské nejvýznamější moravské oppidum. Dochován výrazný obvodový val sídliště (cca 1750 m) a místa vstupních bran.
Hlavní obrázek místa
hlavní, tzv. Slavkovská brána hostýnského hradiště
pohled zevnitř
© Jan P. Štěpánek 09/2007
Graficke pismenko Hostýn – každému se při vyslovení názvu této bájné moravské hory ihned vybaví známé poutní místo s bazilikou Panny Marie. Již méně známý je fakt, že vrchol Hostýna byl osídlen již ve starší době kamenné a postupem času zde vzniklo opevněné sídliště (hradiště), v době galské dokonce nejvýznamnější oppidum na Moravě. Z těchto časů se dodnes po obvodě vrcholu Hostýna zachovalo výrazné valové opevnění, které chránilo zdejší sídliště.
Torza tohoto opevnění v podobě masivního valu a míst bývalých bran se táhnou po celém obvodu vrcholu Hostýna (736 m.n.m) nedaleko známé baziliky a křížových cest a je možno si je kdykoliv volně prohlédnout.
Jan P. Štěpánek, 7.11. 2007

    historie

    popis hostýnského hradiště
    Hradiště na vrchu Hostýn (735 m.n.m.) v k.ú. Chvalčov a k.ú. Slavkov pod Hostýnem. Areál hradiště je takřka po celém svém obvodu vymezen zachovalým mohutným valem. Plocha hradiště má tvar přibližně hruškovitý s rozšířením v jižní části a osu areálu tvoří směr jih – sever. Hlavní vstup do hradiště zprostředkovávala v jihozápadním „nároží“ situovaná hlavní, tzv. Slavkovská brána.V jejím sousedství se nachází větší prohlubeň naplněná vodou, snad

    Jan P. Štěpánek podle článků Dalibora Kolbingera ve sborníku Archeologie Moravy a Slezska, 28.10. 2007
    Vrchol Hostýna byl osídlen již ve starší době kamenné (paleolitu), kdy zde patrně pouze příležitostně pobývali lidé. Stopy osídlení na Hostýně pocházejí i z mladší a pozdní doby kamenné (neolitu a eneolitu). Trvalé osídlení lokality pochází až z doby lidu kultury lužických popelnicových polí. V této době byl vrchol hory i poprvé osídlen. Následuje osídlení doby laténské (též galské), kdy byl Hostýn jedním z nejvýznačnějších opevněných sídel,

    Jan P. Štěpánek podle článků Dalibora Kolbingera ve sborníku Archeologie Moravy a Slezska, 7.11. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    hradiště
    terénní náznaky
    volně přístupno
    Česká republika
    Zlínský kraj
     Kroměříž  (KM)