
Turaida je vesnice v okrese Sigulda Municipality, v regionu Vidzeme v Lotyšsku; 3 km od města Siguldy. Ve vesnici najdeme mnoho dochovaných lidových staveb včetně sýpky, stájí, kovárny, rybárny a domu správce.
Hrad Turaida (v překladu Zahrada boha Thora) ve vesnici je zrekonstruovaná středověká stavba, která prošla kompletní rekonstrukcí a dnes je v něm muzeum - archeologické nálezy v okolí hradu a historická expozice. Ve středověku byl jedním z oblíbených sídel rižských arcibiskupů; v době založení hradu se původně nedlouho jmenoval Friedland (z německé - klidné země). Nachází se na území rezervace s rozlohou 43,63 ha a najdeme zde spoustu dalších zajímavostí: staré panství, dřevěný kostel Turaida z roku 1750 (jeden z nejstarších dřevěných lotyšských kostelů), Mount Dine a Zahradu písní. Pěší cesta k hradu vede podél řeky Gauji (jediná velká lotyšská řeka, která pramení a ústí na lotyšském území) s nádhernými pohledy do údolí a míjí Gutmanovu jeskyni (největší lotyšská jeskyně).
+2. Jižní budova ve tvaru věže na obdélném půdorysu: tři expozice - hypocausty v Turaidě - speciální pece,
které byly používány k vytápění vnitřních
prostor. - historie výstavby a obnovy této věže
- pracovní byty biskupa
+3. Velká polokruhová věž: suterén: středověká věznice s figurami strážců a vězňů
1. patro: výstava věnovaná strážným hradu - tématické exponáty
2. patro: výstava zbraní různých historických období
3. patro: hala se shromážděnými položkami o její stavbě a shromážděné fragmenty
starých budov
4. patro: makety všech polokruhových hradů Vidzeme
5. patro: expozice období 18.-19. století
+4. Západní třípatrová budova: na každém patře jsou vybudovány výstavní haly, ve kterých jsou umístěny
nalezené předměty archeology na tomto hradě a expozice o historii stavby
hradu od 13. do 17. století.
Hrad se původně nazval Fredeland, což v překladu znamená "Země míru", ale místním obyvatelům se stal známější pod livonským názvem "Turaida", který se zachoval dodnes. Hrad byl postaven převážně z klasických červených cihel typických pro pobaltské křižácké řády. Zdokonalování obranného systému hradu pokračovalo i v pozdějších staletích, ve 14. století byla postavena věžovitá jižní část, na počátku 15. století, pak byla na obranu proti palným zbraním postavena polooblá západní věž. Na vnitřním nádvoří hradu vznikly také obytné budovy a obytné prostory. V 17. století proběhly menší přestavby, i když hrad začal ztrácet svůj strategický význam. Po požáru v roce 1776 byl opuštěn a postupně chátral. Do počátku 20. století z něj zbyly jen jednotlivé fragmenty obranné zdi a některé budovy - hlavní věž, půlkruhová věž a západní část. Od roku 1976 probíhaly pravidelné archeologické výzkumy, na které navázaly restaurátorské a konzervační práce odhalující dřívější stav hradu. V obnovených objektech jsou k vidění výstavy o historii cihlového hradu a Gaujských Livonců..