
Vodní hrad Rathgorgin stál u severního (pravého) břehu řeky Reaford. Kvůli záplavám bylo obdélné staveniště hradu (přibližně 30 x 20 m) uměle navýšeno o 1 m. Řeka napájela obvodový příkop hradu, při povodních se v jeho okolí tvořilo jezero. V 19. století byla řeka napřímena, dnes je proto dál na jih od hradu ve vzdálenosti asi 300 m. V době silných jarních dešťů (únor, březen) se voda vrací do starého řečiště a zaplavuje okolí hradu. Vyvýšený obdélný hradní ostrov je pak znovu patrný. Asi 30 m severně od hradu je nízký esker, štěrkový val z poslední doby ledové. Esker se táhne ve směru ZJZ-VSV, stejnou orientaci má i delší osa hradního obdélníku. Esker při záplavách nabízel jedinou suchou cestu ke hradu, proto na něm patrně byla přístupová cesta. Eskery všeobecně sloužily jako cesty bažinatým vnitrozemím Irska. Obvod hradu vymezovala tenká obvodová hradba o síle asi 1 m. Dosud stojí dva krátké úseky hradby. Skarp hradby byl zároveň eskarpou… číst dále
Anglonormané (Angličané) zahájili invazi do Irska v roce 1169. Existence hradní motty Oldcastle u Rathgorginu je připisována Anglonormanu Gilbertu de Angulo. Gilbert měl majetky na východě Irska, v roce 1195 ale odešel spolu se svým bratrem Filipem do služeb irského krále Connachtu Cathala O’Connor (žil 1153-1224). Cathal jim udělil půdu, Gilbert se usadil právě v této části Connachtu. Motta proto není invazní, Gilbert ji založil se souhlasem krále. Gilbert de Angulo zemřel v roce 1213. Potomci obou bratrů se v Connachtu udrželi pod příjmením Costello. Motta zpustla nejpozději po dokončení kamenného hradu Rathgorgin. Ten založil Anglonorman Jan Dolphin někdy po roce 1235. Členové rodu Dolphin byli vazaly mocného rodu de Burgh. Richard de Burgh (1194-1242), první baron z Connachtu, obsadil provincii Connacht v roce 1235. Nově dobytá území zajistil sítí nových kamenných tvrzí, včetně Shrule (viz samostatné heslo). Jeho vazalové začali na svých… číst dále