
Hrad stál na okraji terénního zlomu nad řekou Tweed, nad jejím levým (severním) břehem. Stál tedy na skotské straně řeky, kterou Angličané nakonec opanovali a v 16. stol. zajistili proti Skotům bastionovým opevněním města. Obvodová hradba hradu uzavírala zhruba čtyřboký lichoběžný prostor. Flankovalo ji minimálně sedm věží či bašt. Hrad měl obvodovou zástavbu bez hlavního donjonu. V letech 1844-1850 jej přetnula železniční trať, zbyly proto jen některé jeho západní a východní části. Na východní straně stál v prostoru dnešní staniční budovy dvouvěžový branský dům (twin-towered gatehouse). V jeho čele stály dvě půlkruhové věže, které mezi sebou svíraly portál brány. Před bránou byla přírodní rokle, která dělila hrad od města. Z města k ní vedl přes rokli kamenný most. V současnosti je rokle zasypaná a v jejím prostoru je příjezdová silnice staniční budovy. Na této straně tratě je dnes k vidění jedině jihovýchodní roh hradu… číst dále
Hrad založil skotský král David I. (1124-1153) ve dvacátých letech 12. stol. Hranice Skotska a Anglie nebyla v té době jasně vymezená. Skotský král si dělal nároky na sporná teritoria v Northumbrii (sever Anglie). V letech 1173-1174 bojoval anglický král Jindřich II. (1154-1189) proti svým třem synům. Skotský král Vilém I. Lev (1165-1214) využil situace, přidal se na stranu vzpurných princů a vtrhl do Northumbrie. Byl ale zajat v bitvě u Alnwicku (1174), převezen do Normandie a předveden před anglického krále na hradě Falaise. Tam byl donucen podepsat potupné příměří, kterým předal některé skotské hrady a v podstatě také svou moc do rukou Angličanů. Kromě hraničního Berwicku byly na seznamu také významné skotské hrady Edinburgh a Stirling. Smlouva byla pro Skoty velmi ponižující. Teprve nový anglický král Richard I. Lví Srdce (1189-1199) ji v roce 1189 výměnou za značnou finanční částku zrušil. Od roku 1290 bylo Skotsko bez… číst dále