
Mnichov (německy München, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska a třetí největší město Německa. Patří také k nejbohatším a nejrychleji se rozvíjejícím městům v zemi. Leží v podhůří Alp na řece Isar a má 1,4 milionu obyvatel. V centru města, severně od Mariánského náměstí, se nachází královská Rezidence, jeden z největších palácových komplexů budov, dvorů a parků. Panovnické sídlo zvané Rezidence (německy Residenz) bylo neodmyslitelně spjato s rodem Wittelsbachů. Nejstarší částí paláce jsou gotické základové zdi a sklepní klenby starého hradu. Nalezneme zde i renesanční architekturu, ale většina stavby je v barokním a klasicistním slohu. V komplexu se nacházejí také dvě zámecké kaple, patrová dvorní kaple, a takzvaná Bohatá kaple (Reiche Kapelle). Komplex se dělí na tři hlavní části. Má deset nádvoří a sto čtyřicet místností. Severně od Rezidence se rozkládá velký zámecký park Hofgarten ve francouzském stylu.
Původní vévodský hrad (dnes Alter Hof) stával jižně od dnešní Residenz. V roce 1385 byl v místě dnešního komplexu vybudován nový gotický vodní hrad Neuveste, kam byli vévodové nuceni z bezpečnostních důvodů přesídlit. Jeho stavbu financovalo městečko Mnichov jako sankci za neúspěšné povstání proti vévodovi Stephanu III. (1375-1413) a jeho mladším bratrům. Při přestavbě za Wilhelma IV. (1508-1550) vznikl reprezentativní zámek. Za Albrechta V. (1550-1579) přistavěna galerie pro vévodskou sbírku antických soch. Po další staletí byl areál stále rozšiřován, až palácový komplex nahradil celou někdejší městskou čtvrť včetně kasáren a kláštera. Po staletí byla Rezidence Mnichov politickým a kulturním centrem nejdříve vévodství, od roku 1623 kurfiřtství a od roku 1806 Království Bavorského, kterým byla až do roku 1918. Po revoluci v roce 1918 se stalo z Residenz veřejné muzeum. Za druhé světové války byl celý komplex těžce poškozen při bombardování a mnoho cenných částí a výzdoby bylo zničeno. Obnova trvala až do konce 80. let 20. století..