Severovýchodně od obce Prostiboř, na skalnatém ostrohu nad Úhlavkou, byl založen na přelomu 13. a 14. století gotický hrad, přestavěný v 18. století na patrový zámek se šindelovou střechou (dnes krovy zříceny).
Prostiboř se uvádí již v zakládací listině Kladrubského kláštera (r. 1115). Hrad zde byl postaven Habartem ze Svržna a Tasnovic. Roku 1372 povolil Karel IV. prodej Prostiboře Kladrubskému klášteru. Kladrubští užívali hradu jako úkrytu pro své poklady v nebezpečných dobách i jako vězení. Roku 1403 byl hrad již majetkem výbojného feudála obléhán od června až do zimy královským vojskem. Roku 1427 držela Prostiboř Markéta ze Šternberka, vdova po Jindřichovi z Elsterberka, jenž hrad na husitech dobyl. Po nich jsou majiteli páni z Vrtby. Roku 1624 je Prostiboř majetkem Volfingara z Ploskovic a po roce 1720 v rukou rodu Širntyrkarů. V roce 1845 je zdejší statek o výměře 2140 jiter koupen Löwensteiny a připojen k panství Bor. Ve vstupním křídle po obouch stranách vstupní brány, nad dosud hlubokým hradním příkopem zachována gotická hrotitá okénka, sklepy; v nárožní věži portál bývalé kaple. V hospodářském předdvoří zámku, od 18. století zvaného též Kopec, stojí empírová sýpka z roku 1816. V patře vstupního křídla bylo torzo raně renesančních fresek s církevní tématikou a s erbem majitelů – Ronšperků. Nyní jsou tyto fresky přemístěny na hradě Horšovský Týn. Další zajímavostí je dochovaná část dřevěného stropu, sestaveného z otesaných dubových trámů a půlkuláčů. Podle dendrochronologického rozboru byly totiž duby použité na stavbu stropu pokáceny roku 1307, a jedná se tak o jednu z nejstarších dochovaných dřevěných konstrukcí v českých zemích. Nezbývá než doufat, že se v rámci v současnosti probíhajících oprav hradu podaří zachránit i tento unikát. Zájemcům o podrobnou historii doporučuji článek Zdeňka Procházky "Hrad Prostiboř: historie sídla – popis – stavebně historický vývoj" ve sborníku Castellologica bohemica 9.Text: historie
17.3. 2003 - Mapa Klubu Českých turistů, deska před zříceninou
|
Přihlášení |
