V urbáři barona Sedlnického z roku 1696 je také stručný popis zámku. „U tohoto města je panský zámek, s rozličnými velkými i malými pokoji, na všech čtyřech stranách z kamene k pohodlí, nahoře i dole vystavěný, s klenbami, sklepy, komorami, vozovnou, pivovarem a sladovnou, palírnou a sýpkou – vše obehnáno silnou zdí pro případ ohrožení.“ Tento popis nás zřetelně informuje o čtyřkřídlé dispozici vlastní zámecké budovy. Zajímavé také je, že opevnění zámku je i nadále pro případ válečného ohrožení zachováno. Baron František Vilém Sedlnický zemřel 21. dubna 1706. Jeho žena Bohunka Alžběta jej o mnoho let přežila. Ujala se velmi energicky na celé čtvrtstoletí správy panství. Avšak 29. dubna 1729 vypukl v Bílovci jeden z největších požárů města. Bylo zničeno 49 domů. Tímto požárem byl také postižen zámek. Obnovy rodinného sídla se ujal její vnuk Václav Karel Sedlnický z Choltic. Z června roku 1730 je dochován účet za zednického mistra Martina Demela ze Slatiny – ohledně stavebních prací na zámku: jsou zmiňovány opravy oken v zámecké kapli, nebo také v komnatách „staré paní“. Jednalo se o místnosti v patře zámku, které obývala baronka Bohunka Alžběta Sedlnická. Ta o rok později, ve věku požehnaných 84 let na zámku zemřela (3. 8. 1731). Dále jsou zednickému mistru vyplaceny nemalé peníze za opravy obou rondelů (věží).
Chtěl-li Václav Karel Sedlnický z Choltic uskutečnit své představy nového sídla, musel vyhledat nejprve schopného architekta. Na jeho výběru velmi záleželo. Byl to totiž on kdo vtiskl stavbě její konečnou tvář. Baron se obracel na své známé a příbuzné o doporučení některého umělce. Jedním ze stavitelů, kteří zámku vtiskli barokní podobu, byl známý krnovský stavitel Georg Friedrich Gans (1697 – 1763). Ve třicátých až šedesátých letech 18. století jako vynikající a známý stavitel prováděl stavby nejen v Krnově, ale projektoval také budovy patronátních kostelů a jiných vrchnostenských objektů na sousedních panstvích. Z význačnějších staveb jim projektovaných můžeme jmenovat: Cvilín – poutní kostel, Těšín – vojenské kasárny, Uhlířský vrch u Bruntálu – mariánský poutní kostel, zámek Bruntál pro velmistra řádu německých rytířů Karla Alexandra Lotrinského. Smlouva mezi baronem Václavem Karlem Sedlnickým a krnovským stavitelem Gansem byla podepsána 2. května 1736 „ der hiesige Schloss bau.“ Bylo strženo západní křídlo zámku (ve směru k městu) a tím dostala budova otevřenou dispozici jakou má dodnes. V severovýchodním rohu nádvoří nechal baron Sedlnický vystavět honosné trojramenné schodiště. V této fázi přestavby zámku byly obě nárožní věže sníženy na způsob rondelů. Dne 24. srpna 1736 bylo kameníkem Johanem Bynckou opravováno šnekové schodiště v obou věžích (rondelech). Druhé patro zámku bylo pokryto mansardovou střechou s vikýři. Z téhož roku pochází účet za sklářského mistra Ruperta Schimetschka. Ten vyrobil pro zámek 8 oken z jemných tabulí z hornorakouské sklářské hutě, „mezery potom kolem dokola zalil dobrým olovem a nakonec dobrým cínem trvale a čistě“. Stavební práce na zámku probíhaly ještě v roce 1740, byly provedeny opavským zednickým mistrem Maxmiliánem Czeikou. Kontrakt byl uzavřen 10. května 1740 a za panství bílovecké listinu signoval důchodní Johan Georg Hampel. Ve smlouvě se uvádí opravy pěti velkých místností v prvním patře zámku a za tyto práce měl zednický mistr obdržet odměnu ve výši 16 zlatých. V úplném dokončení velkolepého stavebního díla zabránila baronu Václavu Karlovi náhlá smrt, která ho zastihla 1. června 1776 v Trenčíně.Text: historie
25.2. 2012 - Eduard Valeš
|
Přihlášení |
