Velice důležitou součásti zámku, určenou pro duchovní život bílovecké šlechty, byla zámecká kaple. Doba jejího vzniku ovšem zůstává otázkou. Kusou informaci o existenci kaple na zámku nám podává děkanská matrika Bílovce z roku 1672. V původním čtyřkřídlém renesančním zámku se patrně nacházela v onom čtvrtém křídle, jehož skutečnou podobu bohužel neznáme. Za Sedlnických z Choltic pokračovala na panství tvrdá protireformace. V letech 1649 – 1652 vykonával duchovní správu v Bílovci opavský dominikán, páter Hyacinth, který také v květnu 1652 zakázal vykonávat duchovní péči a sloužit mše sváté v zámecké kapli. Tento zákaz vycházel pravděpodobně z faktu, že Pražmové z Bílkova používali zámeckou kapli ke konání luteránských bohoslužeb. Při obnově zámku po požáru r. 1729 byla kaple zakomponována do severního tzv. šlechtického křídla (piano nobile). Zámecká kaple patřila k nejhodnotnějším prostorám zámku. Zaujímá částečně dvě podlaží, skládá se z vysoké lodi zaklenuté valenou klenbou s koulovými výsečemi a oratoře. Na tu se se vstupovalo šikmým schodištěm přímo ze šlechtických pokojů. Kaplan jako kněz nižšího svěcení byl zodpovědný za náboženský život na zámku, často sloužil i jako rádce a důvěrník svého pána. Pravděpodobně na počátku 19. Století kaple přestala sloužit svému účelu, protože z historických pramenů mizí jakákoliv zmínka o kapli nebo o zámeckých kaplanech.
Zámečtí kaplani: 1730 Augustin Franz 1735 Franz Poltz 1739 – 1748 Wenzl Klingel 1764 – 1770 Antonín Friedl 1790 Aurelius Josef Žídek: je podepsán v úmrtní matrice dne 21. Září 1790 kdy zemřel baron Karel Mikuláš Sedlnický z Choltic. 1793 Josef Popp (Syn bíloveckého pekaře Laurenze Poppa)Text: historie
25.2. 2012 - Eduard Valeš
|
Přihlášení |
