V sedmdesátých letech 19. stol. bydlel na zámku pan Karel Sedlnický, zván Baron Luši. Ložnici míval do dvora, aby nic nerušilo jeho spánek. Domácnost vedla hospodyně Běta, neoblíbená a zlomyslná. Jednou byla nalezena s kulkou v hlavě. Říkalo se, že byla hubatá na svého pána a ten ji radši zastřelil, než by ji dál poslouchal, jiní mínili že to učinil v sebeobraně, když na něj šla z nožem. Ať to bylo jakkoli, jisté bylo, že na zámku začalo strašit. Krvavé skvrny nešly uklidit a Běta chodila po zámku v bílém. Dnes už se zjevuje zřídka, protože lidé na ni již zapoměli.
Text: pověsti
23.6. 2006 - IvoR2006-z knihy Moravskoslezské pověsti (J+J Poláškovi 2000)
|
Přihlášení |
