Bříza

Vesnička Bříza leží 6,5 kilometru západně od centra Chebu, nad vodami vodní nádrže Skalka.

Počátky vesnice, zvané dříve Pirk, jsou nejasné. Dosavadní literatura předpokládá, že již zpráva z roku 1154 uvádějící Konráda z Pirku, tehdy družiníka Friedricha z Rothenburku, patří k této vsi. Obdobně měla Bříza poté náležet klášteru ve Waldsassenu, od něhož ji roku 1218 získal Friedrich z Waldthurnu. V závěru 13. století se v jejím držení údajně připomínají opět šlechtici s predikátem "z Pirku", jmenovitě roku 1287 Jindřich. Jeho potomci tu pak seděli až do počátku 15. věku. Otázkou je, zdali tyto zprávy je možné spojit s naší vsí. Ukazuje se, že první skutečně ověřené zmínky o ní pocházejí teprve z rozmezí let 1373 až 1395, kdy byla v držení kláštera klarisek v Chebu. Roku 1436 ji získali Planknárové z Kynšperka, kteří z ní vytvořili drobné šlechtické zboží, na němž seděli snad až do počátku 16. věku. Z pozdějších dějin vsi je známo, že v 16. a 17. století patřila chebským patricijským rodinám (Gablerové, Brunnerové). To však místní drobné zboží již zaniklo, poplužní dvůr byl rozdělen a jeho pozemky přiděleny obyvatelům vsi. Podobně jako historický vývoj Břízy zůstává dosud záhadou rovněž lokalizace a podoba místního panského sídla. Literatura většinou uvádí, že v jižní části vsi, na skále nad přívozem přes Ohři, stávala kamenná patrová věž s roubeným horním patrem a sedlovou šindelovou střechou, která byla po roce 1945 beze zbytku zbořena. Otázkou ovšem je, nedošlo-li v tomto případě k záměně panského sídla v Bříze se sídlem v nedalekém Cetnově, kde obdobná věž skutečně stávala. Vyobrazení Břízy z roku 1550 totiž zachytilo ves jako shluk přízemních domků se dvěma patrovými stavbami. Jedna z nich by sice mohla být panským sídlem, ovšem zcela jiné podoby, než literatura uvádí. Autor veduty je zachytil jako prosté patrové obdélné budovy s řadou oken, kryté sedlovými střechami. Jasno do problematiky nevnáší ani katastrální mapa Břízy z roku 1841. Ves tehdy měla zástavbu soustředěnou při jižním a západním okraji okrouhlé návsi. Není však jasné, zdali součástí některé z usedlostí byla také věž, ať již zmiňovaná literaturou, nebo zachycená na vyobrazení z roku 1550. Pro objasnění všech otázek spojených s bývalým panským sídlem ve vsi tak bude nutné provést podrobnější pramenný a terénní výzkum.

Text: historie
6.7. 2002 - Jiří Úlovec / Hrady, zámky a tvrze na Chebsku