Výsledky hledání míst

Pamětní hala padlých z válek 1866 a 1870–71 byla postavena v letech 1872–73 severně nad Mikulášským kostelem v novější části největšího zhořeleckého hřbitova. Stavba z režných cihel v bysantinisujícím stylu vrcholí osmibokou kopulí. Dodnes slouží potřebám hřbitova.

První novodobá kadaňská synagoga – označovaná jako stará – vznikla r. 1888 úpravou bašty, dnes domu čp.187. Brzo však byla upravena k obytným účelům, kterým slouží dodnes. Nová novorománská synagoga z r. 1890 byla vypálena za křišťálové noci 9.–10.11.1938, trosky byly později beze stopy odstraněny.

Stará synagoga v Krakově, vybudovaná v 15. století, je nejstarší dochovanou synagogou v Polsku. Původně gotická dvoulodní stavba získala při renesanční přestavbě v 16. století charakter pevnostního objektu s atikou a střílnami. Po devastaci za druhé světové války byla obnovena a slouží jako muzeum.

Synagoga pravděpodobně z 18. stol., v 19. stol. zcela pohlcena sousedním domem. Dochován fragment žulového hrotitého portálu v průjezdu domu. Bohoslužby se zde konaly do r. 1919.

Goticko-renesanční synagoga z r. 1695, postavena vedle starší Malé synagogy. Náboženským účelům sloužila do roku 1870, později skladiště. Dnes galerie a expozice historie Židů ve Velkém Meziříčí.

Luxor byl hlavním městem Egypta. Byl znám jako Théby. Ve městě jsou památky thébské historie. V 7. stol. př. n. l. město zničeno. Théby spolu s Karnakem obsahují třetinu památek a starožitností celého světa. Chrám v Luxoru je staroegyptský chrámový komplex v centru města.

Starokatolický kostel postavený roku 1934 získala po odsunu pův. německých farníků r. 1945 čs. církev a r. 1958 církev pravoslavná. Od r. 1976 depozitář okresního muzea. Od požáru v září 1989 v troskách, zřícenina po r. 1990 vrácena starokatolické církvi, r. 2008 prodána soukromé firmě.

Starokatolický kostel v Šumperku z let 1912-14. Stavba moderního stylu s prvky secese. Architekt stavby Clemens M. Kamer.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Raně gotické dílo z přelomu 70. a 80. let 13. století (snad za účasti kameníků ze zlatokorunské a vyšebrodské huti), ve 14. století nové panelované štíty. Stavební vývoj uzavřelo postavení ženské galerie roku 1732. Nejstarší dochovaná synagoga v českých zemích.

Od r. 1939–1999 docházelo k postupné devastaci obou hřbitovů. Kamenné zdi byly v průběhu doby rozebírány a kameny odváženy. Vlastníkem synagogy i obou hřbitovů je Pražská židovská obec, majetek spravuje firma Matana Praha, a.s.

Jako starý hřbitov se označuje pohřebiště z let 1874–7, které nahradilo původní u sv. Havla. Rozšířeno v následujícím desetiletí, postupně obklopeno zástavbou, dosud funkční. Řada výrazných hrobek a náhrobků z 19.–20. století.

Skromné zbytky starého hřbitova z let 1849 - 1951. Dochovaná zídka a základy staveb.

Zanedbaný hřbitov smíchovské židovské obce, založený v roce 1788. Dochováno na něm je cca 600 náhrobků, nejstarší z doby založení, nejmladší z r. 1937. Hřbitov byl na počátku 20. stol. nahrazen novým hřbitovem na protějších Malvazinkách.

Starý hřbitov z poloviny 17. století (snad z roku 1650) v centru Nového Strašecí. Užíván do poloviny 19. století, v roce 1952 byl zcela zlikvidován.