Výsledky hledání míst

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.

Kamenná socha z roku 1766 na odstupňovaném hranolovém podstavci v městysu Určice.

Socha sv. Floriána od neznámého umělce. Vznik díla kolem roku 1736.

Barokní socha sv. Floriána u silnice před domem čp. 29. Datace na soklu 1740. Socha světce z mušlového vápence, v životní velikosti na profilovaném podstavci; ztvárněn v klasickém pojetí. Památkově chráněná.

Barokní kamenosochařská podoba světce datovaná 1723. Autor neznámý. Socha sv. Floriána na vysoké podezdívce. Postava v uvolněném kontrapostu. Na čelní straně podstavce česky psaná prosba ke sv. Floriánovi s letopočtem 1723. Kvalitní barokní sochařská práce. Socha zapsána seznamu památek r. 1964.

Socha světce z doby kolem r. 1740 provedena v tradičním ikonografickém zobrazením v mírně podživotní velikosti, oděná do rozevlátého roucha. Světec oděn jako římský voják, levou rukou vylévá malé vědro s vodou, v pravé drží korouhev s křížem. Socha zapsána do seznamu památek r. 1963.

Pískovcová socha svatého Floriána z roku 1900 nahradila na bučovickém náměstí starší sochu stejného světce. V 50. letech 20. století byla socha spolu se sousoším Cyrila a Metoděje přemístěna ke kostelu, na náměstí se obě skulptury vrátily někdy kolem roku 2021.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Pískovcová socha z r. 1869 provedena podle dobové lidové řezbářské tvorby. Světec zaujímá vzpřímený postoj téměř bez kontrapostu. Vykulené oči jsou upřené na kolemjdoucího. Velmi výrazné detaily. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původ sochy v 18. stol. Stojí na hranolovém, zděném a omítnutém podstavci. Světec je oděn do krátké vojenské tuniky. V pravé ruce drží nádobu, ze které vylévá vodu. Má uraženou levou ruku. Příklad barokního lidového umění. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pozdně barokní socha sv. Floriána z r. 1767 od neznámého sochaře. Postava světce má tradiční podobu římského vojáka. Stojí na bohatě zdobeném soklu. V přední části je reliéf sv. Jana Nepomuckého, v zadní nápis: "Heiliger [Florian]/ [bitt fűr uns]/ [1767]". Památkově chráněná od r. 1958.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1753. Ztvárněn v nadživotní velikosti. Oděn ve vojenském krunýři a suknici, přes rameno přehozen plášť. V ruce drží džber s vodou, u jeho nohy hoří dům. Patron hasičů a řemeslníků pracujících s ohněm. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.