Výsledky hledání míst

Barokní sloup Nejsvětější Trojice byl vztyčen r. 1681 poté, co město postihl mor. Sloup s korintskou hlavicí nese plastiku Nejsv. Trojice na čtyřhranném podstavci s plastikami svatých (sochař Johann Christian Ulrych). R. 1781 doplněn o sochy dalších 4 svatých. V průběhu let opakovaně opravován.

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.

Náročně architektonicky zpracovaný sloup Nejsvětější Trojice mezi kostelem svatého Jakuba a zámkem, sochařská výzdoba z Braunovy dílny. Součást barokního architektonicko-sochařského komplexu v Cítolibech.

Sloup Nejsvětější Trojice na Zelném trhu v Brně z roku 1729.

Sloup z let 1707–13 (F. Tollinger), 1735 doplněn J. K. Vetterem. Trojboký, na vrcholu Trojice, pod oblačným soklem tři andělé, kolem šestiboké zábradlí se sochami svatých Josefa, Václava, Zikmunda, Floriána, Antonína, Prokopa, Karla Bor. a Jana Nep.

Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1698 na náměstí Dr. E. Beneše v Klášterci n. Ohří má na soklu sochy Immaculaty, sv. Anny a sv. Josefa. Obklopuje ho balustráda se sochami sv. Františků Serafínského a Xaverského, Antonína a Jana Nepomuckého.

Barokní pískovcový sloup od sochaře Matyáše Kühnela z let 1749–50, který nechal vybudovat František Josef Jiří z Valdštejna. Socha sv. Jana Nepomuckého byla někdy kolem roku 1925 nahrazena kopií.

Sloup s kaplí byl původně stavěn jako morový, dostavěn jako čestný. Je na seznamu UNESCO. Vznikal v letech 1716-1754 a je jedním z posledních barokních sloupů, ale svou koncepcí se odlišuje. Sochy jsou dílem O. Zahnera, J.M. Scherhaufa, F. Sattlera.

Sloup z let 1751–1752 od dvorního sochaře Josefa Kleina uprostřed šluknovského náměstí se skupinou Korunování Panny Marie a sochami svatých Floriána, Václava a Jana Nepomuckého. Rekonstrukce proběhla roku 2007.

Sloup byl postaven v letech 1724 - 25 I. Lengalecherem patrně podle návrhu A. J. Prenera z roku 1723. Kamenické práce prováděli O. Steinböck a F. Nader.

Anna Marie Františka z Toskány postavila r.1708 morový sloup Nejsvětější Trojice vysoký 14 m. Na vrcholu je umístěna Nejsvětější Trojice s velkým kovovým křížem. Bohatě zdoben. Vytvořeno podle vídeňského sloupu M. Huberem a O. Dubkem.

Barokní pískovcové sousoší z r. 1714 od F. Tollingera z Litoměřic. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s obláčky a andílky, na nárožích postavy svatých, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích. Na čelní straně letopočet 1714.

Sousoší s Nejsvětější Trojicí a Pannou Marií pochází z roku 1721 od Jana Jiřího Gerschlera a stojí před východním portikem poutního areálu kostela Panny Marie v Mariánských Radčicích.

Sloup Nejsvětější Trojice s Pietou pochází z konce 17. století. Zajímavě řešené barokní sousoší. Na vrcholu sloupu sedí Bůh Otec, v levé ruce drží zeměkouli a v pravé žezlo. Pod sloupem umístěno sousoší Piety. V letech 2007-2009 proběhla rekonstrukce sloupu.

Druhý žatecký barokní sloup postavený na dnešním náměstí 5. května na paměť požáru roku 1738. Přestože titulní plastikou je Nejsvětější Trojice, nazývá se sloup podle protipožárního patrona sv. Floriána, jehož socha stojí na podstavci.