Výsledky hledání míst

Drobný kamenný kostelík mučedníka sv. Ermogenise, tu má i svou hrobku. Podle legendy byla na tomto místě z moře vyplavena rakev se světcovými ostatky a zdějšími křesťany nad jeho hrobem vystavěna svatyně.

Kostel Saint Gayane postaven v r. 630. Jde o baziliku s katedrální lodí a dvěma uličkami, uprostřed s kopulí. Příklad syntézy arménského trojlodního kostela a baziliky. Design nezměněn přes rekonstrukci kopule a některých stropů v roce 1652. Od r. 2000 na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Chrám sv. Jana Křtitele - sv. Ioan Krastitel je stavba v centru tzv. Starého města, postavená v průběhu 11. století. Stavba kombinuje kámen a cihlu. Postaven na základech raně byzantské stavby ze 6. století. Chrám neslouží církevním účelům a je využíván jako umělecká galerie.

Pravoslavný chrám vznikl někdy během benátské nadvlády nad ostrovem Kréta (1204-1669). Chrám je zasvěcen sv. Janu Zlatoústému, jemuž je připisováno autorství hlavní bohoslužby byzantského obřadu. V r. 1999 byly zahájeny práce na nástěnných malbách v interiéru a v r. 2012 provedena oprava.

Dvoulodní pravoslavný chrám sv. Jiří a sv. Mikuláše byl vystavěn někdy během benátské nadvlády ostrova (1204-1669). Lodě sklenuté valenými klenbami jsou propojeny obloukovým průchodem. Pod chrámem je hrob neznámého původu.

Původně farní a hřbitovní kostel v osadě Šírava později připojené k Přerovu. Je neznámého stáří, první datování až z roku 1496. Několikrát přestavován v l. 1682, 1718–22 a 1791. Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a štíhlou hranolovou věží v západním průčelí.

Dřevěný řeckokatolický chrám postaven v roce 1742. Je tříprostorový, trojvěžový s třemi kříži. Během 2. sv. války byl poškozen, opraven v r. 1946, ale již v roce 1957 byl znovu poškozen bouří. Od roku 1968 je Národní kulturní památkou. V roce 2008 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Agios Nikolaos, v překladu sv. Mikuláš, byl postaven v letech 1962-1967 a nahradil původní chrám, který zničil požár.

Kostel sv. Mikuláše je jedním z nejstarších pravoslavných kostelů ve Vilniusu. V roce 1350 postaven jako cihlový. R. 1740 přestavěn v barokním stylu. Po r. 1843 zcela přestavěn v neo-byzantském stylu. Po druhé svět. válce byl uzavřen. V r. 1947 stalinistická vláda souhlasila s jeho znovuotevřením

Pravoslavný chrám sv. Mikuláše byl postaven v roce 1708 zřejmě jako součást monastýru. Chrám sloužil svému účelu ještě ve 20. století. Některé stěny byly rekonstruovány. Svíčky a obrázky svědčí o tom, že je lidmi dodnes užíván.

Chrám byl založen 26. června 1966 a dne 9. listopadu 1968 byl otevřen. Stavba je spojena kolonádou se samostatně stojící zvonicí a prostranství kolem jsou dlážděna mozaikou z oblázků, což je pro oblast souostroví Dodekanés typické .

Pravoslavný chrám postaven v l. 1887–89 v rusko-byzantském slohu stavitelem Gustavem Wiedermannem z prostředků od lázeňských hostů. Hlavní část kostela tvoří loď čtvercového půdorysu pod baňatou věží. Ikony většinou z 18. stol., dřevěný ikonostas z 19. stol. V kupoli chrámu malby čtyř evangelistů.

Chrám sv. Paraskevy postaven na přelomu 13. a 14. stol. Kostel jednolodní s nartexem a pětiúhelníkovou východní apsidou. Postaven z tesaného kamene a cihel v řadách. Zcela dokončen nejpozději okolo r. 1370. Významný zdobný prvek jsou glazované misky na venkovních stěnách.

Chrám vznikl ve 14. století původně jako katolický benediktinský kostel. Je jediný dochovaný kostel v Albánii s jasně patrnými prvky gotiky. Léta Páně 1691 upraven na pravoslavný chrám. Autory výzdoby z 18. století byli bratři Zografové a snad i Kostandin Shpataraku.

Kostel sv. Prokopa z r.1529. Drobná jednokupolová stavba ve tvaru krychle na vysokém suterénu. Během sovětské éry uzavřen a sloužil jako depozitář. R. 2014 dokončena generální rekonstrukce. Nyní muzejní expozitura a součást ucelené prohlídkové trasy po památkách starého novgorodského tržiště.