Výsledky hledání míst

Původní kostel dříve samostatných Rybářů. Postaven zač. 16. stol. na místě starší stavby, přestavby 1818, 1883. V letech 1938–45 památník "osvobození" Sudet. Po válce zpustl až do stadia zříceniny.

Na pomezí Encovan a Hrušovan, na návrší Prachová, se nachází zřícenina empírového hřbitovního kostela sv. Václava. Původně se zde nacházela ves, zaniklá za husitských válek.

Kostel postavený v l. 1644–1647 v gotizujícím stylu. Zachována část lodě s hrotitými okny. V roce 1890 byla přistavěna kaple Nejsvětější Trojice. U zřícenin studánka s léčivou vodou.

Zřícenina pozdně románského opevněného kostela postaveného zřejmě kolem r. 1240. Prvně je zmiňován v r. 1299. Později goticky a renesančně upraven. Kostel fungoval do počátku 19. stol. První rekonstrukce proběhla v r. 1968.

Zřícenina gotického a barokně přestavěbého kostela se nachází cca 100 m od kolínského nádraží. Chrám byl založen koncem 13. století, 17. 4. 1945 zasažen pumou. Od té doby v troskách.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Kamenný kostel postaven údajně na místě dřevěné stavby na přelomu 14. a 15. stol., věž doplněna snad později. Při opravě 1655 vloženy tribuny, 1770 kaple sv. Anny v severozápadním rohu, 1811 nový presbytář. Po 1945 zchátral, probíhají první opravy.

Raně barokní zámek byl postaven pravděpodobně v 15. stol. Za Turbů (r. 1767) byl přestavěn do podoby dlouhé, jednopatrové obdélné budovy s dvěma plochými rizality. Dnes je zámek s areálem dlouhodobě bez využití.

Zřícenina věže je posledním zbytkem kostela, připomínaného poprvé 1374 a zbořeného v polovině 18. stol. Větší část věže se zřítila 1. 12. 2002.

Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.

Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.

Městské hradby byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány.

Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Dělostřelecká renesanční věž z 15. století postavená na skalce severně nad centrem Mikulova. Chránila z této strany snadno ohrozitelné město a zámek. Dnes slouží jako vyhlídka.