Výsledky hledání míst

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Nedatovaná žulová sloupková boží muka stojí při kdysi frekventované poutní cestě z Šejb do Dobré Vody. Mají barokní tvarosloví, na hladkém dříku s entazí leží jednoduše tvarovaná kaplice s mělkými nikami, dnes prázdnými. Na vrcholu mají jednoduchý kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Nedatovaná boží muka (pravděpodobně pozdně barokní z 18. století). Jedná se kamenná muka se slepou lucernu na pilířku gotických forem a krytou stříškou s bání a kamenným křížem. Lucerna je na všech čtyřech stranách zdobena reliéfy. Na soklu ani dříku nejsou žádné ozdoby ani nápisy.

Žulová pilířková boží muka z r. 1878. Mají nízký, téměř krychlový podstavec, dřík je čtyřboký, se skosenými hranami. Přechází do kaplice, která má v čelní straně obloukově zakončenou mělkou niku s obrazem Krista, malovaným na plechu. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Nejsou památkově chráněná.

Hodnotná kamenná boží muka byla vystavěna roku 1631. Tuto skutečnost potvrzuje datace na sloupu. Lucerna na vrcholu sloupu je ozdobena novodobými obrázky Madony.

Pozdně gotická žulová pilířková boží muka snad z 16. století. Čtyřboká kaplice, tesaná z jednoho kusu kamene je završena srostlicí křížků s novodobým plochým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Štíhlá pilířková žulová boží muka z r. 1912 stojí při kdysi frekventované poutní cestě z Šejb do Dobré Vody. V mělké nice mají obrázek Panny Marie Sedmibolestné. Jejich tvar a materiál je typický pro památky tohoto druhu z 19. a 20. stol. v této části jižních Čech. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Prostá pilířková žulová boží muka u cesty mezi Novým Rychnovem a Čejkovem. Jejich stáří není doloženo, snad jsou z 17. či 18. stol. Na kamenném podstavci stojí polygonální dřík s jednoduchou hlavicí. Na vrcholu je fragment kovového dvouramenného kříže. Boží muka jsou památkově chráněna od r. 1958.

Boží muka z r. 1904 postavena hraběnkou z rodu Sylva-Taroucca, obnovena r. 2009 p. Obrem, majitelem muzea kočárů v Čechách pod Kosířem.

Neúplná pozdně gotická boží muka s polygonálním dříkem a jednoduchou hlavicí. Z lucerny se zachovala jenom spodní deska a projmutá stanová stříška bez původního ukončení. Na vrcholu je dnes nově kovový dvojramenný kříž, doplněný o kovovou kouli. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Příklad drobné lidové památky z počátku 19. století, architektonicky v oblasti dost ojedinělé. Boží muka - na zděném hranolovém odstupňovaném soklu stojí kaplice s půlkruhově zaklenutým výklenkem, v němž je lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněná.

Boží muka na rozcestí za východním okrajem vesnice. Drobné kamenosochařské dílo z 18. století, jedno z mála božích muk v regionu. Složená ze soklu ve tvaru kvádru, na něm vztyčeného hranolového pilíře a vrcholící kaplicovým nástavcem s mělkými nikami; na vrcholu kaplice železný dvouramenný křížek.

Kamenná, snad barokní sloupková boží muka s novodobým kovovým křížem na vrcholu, typově odpovídají podobným sakrálním památkám v okolí. Kamenná boží muka se u nás objevují v gotice, vrcholu dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.