Výsledky hledání míst

Malá, ale zajímavá kaple z r. 1738 postavená na místě, kde zemřel bl. Podiven, služebník sv. Václava. V 18. stol sloužila jako prachárna. V r. 1878 byla obnovena a opět vysvěcena. Kaple je připisována K. I. Dientzenhoferovi a fresky V. V. Reinerovi.

Prostá barokní kaple postavena místním farářem Böhmem r. 1720. Na začátku 70. let 20. století vykradena a dveře poničeny. V r. 1978 kaplička opravena místními nadšenci v čele s panem Vejrem ze sousedních Velichovek.

Kaple Bolestné Panny Marie postavena v letech 1714–1721 podle plánů K. I. Dientzenhofera. Složitý půdorys složený z průniku dvou elips. Původní kaple postavena nad léčivým pramenem, v současnosti nevhodně obklopena továrními budovami.

Kaple na hřbitově ve Valči pochází z roku 1751. Jedná se o prostou pozdně barokní stavbu, vetknutou do ohradní zdi. Hřbitov nabízí několik zajímavých náhrobků z 19. a 20. století.

Původní poutní místo vzniklo po roce 1750, kdy nechal Jan Šubrt namalovat svatý obrázek. Roku 1770 vznikla pro obrázek malá kaple obdélníkového půdorysu, ale obrázek byl přesunut do farního kostela sv. Bartoloměje v Zábřehu a nahrazen kopií. Součástí areálu kapličky je i pieta vysoká téměř 5 metrů.

Drobná barokní kaple u západního průčelí farního kostela. Postavena roku 1749, v posledních letech opravena. Součást komplexu šlechtických sídel a sakrálních staveb na severu a západě někdejšího středověkého města.

Drobná barokní kaple Božího hrobu postavena mezi lety 1736 až 1737 podle vzoru jeruzalémského Božího hrobu. Projekt je dílem Jana Ferdinanda Schora.

Ranně barokní kaple z r. 1665, postavená podle jeruzalémského vzoru. Jedná se o nejstarší doposud stojící stavbu tohoto typu v Čechách.

Pozdně gotická hřbitovní kaple byla vysvěcena roku 1515. Roku 1764 k ní byl přistavěn patrový šestiosý ambit, který uzavřel bývalý hřbitov na západní straně. Jeho horní patro snad sloužilo hospodářským potřebám děkanství. Přitom došlo k drobným úpravám fasád kaple.

Drobná obdélná kaple s polygonální věžičkou, podobou a dispozicí kopírující Boží hrob v Jeruzalémě. Jde o poslední pozůstatek barokního kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zrušeného josefinskými reformami 1783. Kaple je připisována Janu Blažeji Santinimu. Památkově chráněná je od roku 1958.

Zastavení křížové cesty s kolorovanými plastikami na dřevěných křížích pocházejí z r. 1893. Poslední z nich s kaplí Božího hrobu dokončena r. 1905. Vnitřní výzdoba kaple je dílem novopackého sochaře Antonína Suchardy.

Raně barokní komplex kaple obklopené trojřídlým ambitem a špitálu. Stavěny postupně v letech 1655 - 1679 příslušníky rodu Putzů z Adlersthurnu. Opravy 1884 a po roce 1990. Za 1. sv. války areál sloužil jako lazaret, ve špitále v l. 1964 -92 knihovna, dnes v areálu muzeum a infocentrum.

Pozůstatky gotické pohřební kaple z dílny parléřovské stavební huti, pocházející z osmdesátých let 14. století.

Mohutná raně barokní síňová kaple postavená v roce 1660 eggenberskými úředníky za zázračné zachránění při bouřce v tomto místě. Zděná, omítaná na obdélném půdoryse, s velkým a širokým půlkruhově zakončeným vstupem a krytá valbovou taškovou střechou.

Původně dřevěná věž, kde byly od roku 1354 vystavovány relikvie. V letech 1382-1393 byla na jejím místě postavena kamenná centrální kaple, snad dle plánů Petra Parléře. Od r. 1403 sloužila Pražské univerzitě, a od r. 1622 jezuitům. R. 1784 zrušena a přeměněna ve skladiště. Roku 1791 byla zbořena.