Hledání podle parametru - litoměřice

Hrad v severozápadním rohu opevnění královského města vznikl zřejmě při jeho vysazení ve 13. stol. Od 15. stol. je majetkem města, většinu areálu využil roku 1720 měšťanský pivovar. Zachovalý hlavní palác rekonstruován 2007–2011 na multifunkční kongresové a turistické centrum českého vinařství.

Nárožní původně pozdně gotický dům, postavený v 1. pol. 16. století, přestavěný renesančně, prošel dalšími přestavbami a úpravami v 19. a 20. století.

Renesanční dvoupatrový dům z roku 1556 na úzké parcele postavil italský stavitel Ambrosio Balli. Má gotické jádro, sklepy a dvorní dům. Na průčelí portál saského typu, dále znamení modrého hroznu a v patře barokní medailon s malbou Madony s děckem.

Jedno z mála autenticky dochovaných obydlí městského kata v Čechách zůstalo shodou okolností i jediným dochovaným objektem horní části starého předměstí Horní Zásada, jehož zástavba zanikla při stavbě sídliště v 80. letech 20. století. V 90. letech adaptováno na restauraci.

Novorenesanční hranolová zvonice ve formě vysoké věže s členitou helmicí. Postavena na místě barokní dřevěné hranolové zvonice v letech 1883–1885 podle projektu vídeňského architekta Ferstela, výrazně přepracovaného místním stavitelem Franzem Sanderem.

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.

Blok původně manýristických patrových domů na jižní straně Dómského náměstí. Dnešní podoba z přelomu 19. a 20. století, většinou prázdné. V nejvýchodnějším sídlí dómská farnost.

Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.

Městský špitál byl postaven r. 1550 na místě synagogy, zničené při pogromu r. 1541. Zařízení se sem přestěhovalo od starého kostela Panny Marie, špitál vybaven kaplí sv. Kříže. Poslední přestavba v letech 1770–1776, dnes soukromý dům upravený na konferenční centrum.

Výjimečný náhrobek ve formě makety dómské zvonice zdobí hrob rodiny jejího stavitele Franze Sandera (1836–1926). Pískovcový náhrobek byl nedávno očištěn a zbaven křovinného porostu.

Náhrobek slavného básníka K. H. Máchy, pohřbeného v Litoměřicích 8.11.1836. Náhrobek z dílny Františka Linna byl nad hrobem postaven v dubnu 1846, zejm. péčí Karla Havlíčka Borovského. R. 1861 k němu přibyl novogotický kenotaf. R. 1938 byly básníkovy ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze.

Opevnění Litoměřic se vyvíjelo s rozšiřováním středověkého města a zdokonalováním jeho obrany od 13. do 15. století. Od konce třicetileté války hradby ztrácely význam, postupně zanikaly od první třetiny 19. století. Přesto zachovány významné úseky.

Dům byl postaven kolem roku 1520 na gotických základech. Má renesanční průčelí. V loubí je původní dřevěný strop.

Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.

Dům postavil před rokem 1564 A. Balli pro rodinu Divišovských. Později majetkem královského rychtáře, od roku 1650 deskový, opatřen nápisem Salva guardia. Od roku 1726 v majetku obce, po roce 1850 sídlo městského úřadu. Později hotel.