Výsledky hledání míst

Národní přírodní památka Bublák a niva Plesné byla vyhlášena r. 2017. Na rozloze 145 ha chrání přírodní útvary mokřadního charakteru, biotop ohrožených druhů rostlin a živočichů a rovněž mofety, přírodní vývěry oxidu uhličitého s nepatrnou příměsí kyslíku, dusíku a metanu.

Několikastupňové vodopády, ležící na Bubovickém potoce, který je velkou část roku vyschlý. Koryto se naplňuje většinou v jarním období, kdy je hodně vody z tajícího sněhu. Je-li dost chladná zima, zamrzají a vytvářejí krásné ledové útvary.

O zřícenině nevelkého hradu Buchenstein, snad z počátku 13. stol., se nedochovaly žádné prokazatelné informace. První zmínka o tomto místě se objevuje v seznamu lén z konce 13. stol., kde se uvádí jako Puchenstein. V r. 1550 se název vztahuje již pouze k lokalitě.

Dnes již pouhé náznaky jednoduché tvrze, která sloužila jako útočiště Buchovským z Buchova. Nejslavnějším obdobím byly husitské války, kdy byl Jan Zbyněk z Buchova táborským hejtmanem a zemským správcem. V 2. pol. 15. st. tvrz zanikla.

Údajný středověký hrad či možná ještě starší hradiště označované jako Bučín prý stávalo někde pod vrcholem kopce. Zatím však ani jedno z nich není potvrzené či lokalizované v terénu.

Rozhledna 570 m n. m., vysoká 11 m. Nechal ji postavit Jindřich Mattoni asi r. 1880, když koupil r. 1873 od Černínů lázně Kyselka i s přilehlým okolím. Po 2. svět. válce začala rozhledna chátrat, r. 2003 opravena Obecním úřadem Kyselka.

Lesní vodní nádrž poblíž Býště, která vznikla nejen kvůli retenci zdejších vod, nýbrž také na podporu zdejších mokřadních biotopů a ke zvýšení rekreační funkce těchto míst.

Po hrádku, který byl založen ve 2. pol. 13. st., jsou viditelné reliéfní zbytky, z příkopů se zachovala SZ část s náznakem valu.

Název Budačina označuje skupinu skalních bloků tvořených pískovci a slepenci. Největší z nich nese jméno Velká skála. Území o rozloze 8,21 ha prohlášeno přírodní památkou r. 1966.

První buddhistická stúpa v Česku postavena a inaugurována r. 2014. Stojí v areálu centra Diamantové cesty. Vnitřek svatyně symbolicky naplněn soškami, texty a relikviemi. Stúpa je veřejné meditační místo, které návštěvníci obcházejí po směru hodinových ručiček, což má pozitivní vliv na mysl.

Hradiště Budeč bylo osídleno již v době bronzové ale v dějinách českého státu sehrálo hlavní úlohu v 9. a 10. století kdy zde měl být vyučován kníže Václav. Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší dosud stojící sakrální stavbou na našem území.

Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.

Ves Budeničky, na jejímž katastrálním území stála zaniklá tvrz a leží dnešní zámek Budenice, je místní částí obce Šlapanice. Tvrz, která stála v areálu nynějšího zámku, nechal r. 1748 zbořit majitel panství Filip Kinský a později byly odstraněny i její zbytky.

Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.

Budiš je zaniklá tvrz postavená uprostřed polí během 14. století. V letech 1424 až 1454 patřilo místo k nedalekému hradu Křečovu. Tvrz mohla být zničena při křížové výpravě proti Křečovu r. 1424. Dochoval se okrouhlý pahorek jádra beze stop zástavby obklopený dosud funkčním vodním příkopem.