Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu z poloviny 15. století založeného Mikulášem Zilvárem. Od 2. poloviny 16. století neobydlen. Celé 17. století označován jako pustý.

Členitá zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. stol. Rozšířen Drugethy ve 14. stol., Š. Zápolským (1486-88), znovu Drugethy v 16. a 17. stol. Po opakovaném dobytí za stavovských povstání (1644 a 1684) a vymření Drugethů na konci 17. stol. opuštěn.

Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.

Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.

Hrad postavený roku 1387 na příkaz Jindřicha Elstrberka. Od roku 1661 uváděn jako pustý. Roku 1810 přebudován hradní palác na altán, který postupně schátral. Po roce 2000 opět zrekonstruován a využíván jako altán.

Železná rozhledna (48,5 m, 570 m n. m.) byla postavená jako typizovaný vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou v letech 2001–2002, pro veřejnost byla otevřena 3.5.2003. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33,5 m je krásný výhled po okolí.

Hrad založen ostřihomským arcibiskupem po roce 1260. V letech 1311-1321 v držení Matúša Čáka, poté opět v rukou arcibiskupství. V polovině 15. stol. obsazen vojsky Jana Jiskry z Brandýsa. V roce 1471 obsazen vojskem polského krále Kazimíra. Ke konci 15. stol. zanikl.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1690. Vystavěl ji Jan mladší ze Švábenic. Zanikla v 18.století. Podoba, ani místo kde stávala není známé.

Zaniklá tvrz, postavená ve 14. nebo 15. stol. Vesnice Pirk se zmiňuje v l. 1373–1395 v držení kláštera v Chebu. R. 1436 byla získána Planknáry z Kynšperka, kteří ji drželi až do poč. 16. stol. Poté byl statek v majetku chebských patricijských rodin Gablerů a Brunnerů. To však již byla tvrz zaniklá.

Zámek zaniklý demolicí před rokem 1984, z kterého do dnešních dnů zbylo pár kousků zdí. Pozdně barokní zámek nechala postavit v roce 1788 markraběnka bádenská na místě předešlé tvrze, založené pravděpodobně Račíny v 15. století.

Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na území Bystrce a Kníniček. Byla vybudována v l. 1936–40 na řece Svratce citlivým vsunutím do lesnaté a skalnaté krajiny. Dřívější název byl Kníničská přehrada. Pro Brňáky známá jako Prýgl.

Brněnský hodinový stroj vytvořili sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník na základě soutěže vyhlášené městem r. 2007. Stroj byl slavnostně odhalen 19.9.2010, v den výročí odolání města švédskému obléhání (r. 1645). Stroj v podobě projektilu z černého mramoru má připomínat tuto historickou událost.

Zřícenina gotického hradu. Vystavěný krátce po roce 1330. Sloužil jako pevnost husitů. Podlehl Matyášově černé rotě, byl dobyt a zpustošen. Po nejnutnějších opravách byl sice ještě několik let využíván, už roku 1513 je však označen za zbořený.