Výsledky hledání míst

Barokní sýpka postavená v roce 1632. Nad vchodem do sýpky je dochován erb majitele zdejšího panství, knížete Karla z Lichtenštejna.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.

Terénní náznaky jsou pozůstatkem jednodílného hradu s širokým čelním příkopem. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Havel Houba z Lemberka, který zde sídlil v roce 1322. Později se hrad stal majetkem Valdštejnů. V roce 1437 se Sytový naposledy zmiňuje jako centrum vlastního panství.

Zřícenina gotického strážního hradu, existujícího ve 13. až 15. století. Úkolem hradu bylo střežit starou obchodní stezku, která přes Moravu, Kladsko a Polsko spojovala už od pravěku sever a jih Evropy.

Pozdně barokní zámek v maďarském městě Szécsény vybudován kolem r. 1770 na místě původního gotického hradu. Nyní sídlo regionálního muzea.

Rozhledna s chatou na vrcholu kopce Tábor jižně od Lomnice nad Popelkou byly postaveny v letech 1911–13. Devastaci po roce 1990 napravuje prováděná oprava.

Tábor Říšské pracovní služby (RAD Lager 2/370 Haid) z konce r. 1939. Skládal se z 18 dřevěných baráků, od r.1941 měl část určenou pro dívky. R. 1945 využit pro německé civilisty - uprchlíky z osvobozených území. V září 1945 byl zrušen. Zachovaly se fragmenty betonových konstrukcí – schodů a šachet.

Nejstarší a nejmenší dochovaná vyšehradská brána, chránící pevnost na nejzranitelnějším místě, od Pankrácké pláně. Udávaný rok vzniku 1655 není pravděpodobný, nejspíš vznikla už během třicetileté války. Sloužila jako celnice výběrčím potravní daně i k bydlení. V roce 1931 proražen průchod pro pěší.

Tálínský rybník o rozloze 50 ha leží na západním okraji obce Tálína jižně od Písku. Je doložen od r. 1515, ale nejvíce ho proslavila zlidovělá písnička, kterou složili dva zamilovaní mládenci, vesničtí muzikanti, docházející po jeho hrázi za krásnou dcerou místního baštýře.

Tvrziště pravděpodobně rožmberské tvrze ze 13. století, doložené v roce 1378, jako panské sídlo naposled uváděna roku 1390. Poté sloužila jako správní centrum a zanikla v průběhu 16. století.

Zřícenina hradu, který postavil Spycimir Melsztynský r. 1331. Ve 14. a 15. stol. sídlo mohutně rozšířeno. R. 1441 hrad dobyt uher. vojsky, poté J. A. Tarnowskim důkladně opraven. R. 1570 hrad dobyt a poškozen. Po r. 1620 časté střídání majitelů. Poté hrad chátral a byl rozebírán na staveb. materiál.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Zřícenina tvrze, postavené během 2. pol. 14. stol. Prvně zmiňována r. 1390. Tvrz postavil některý z Tasovců, Jan nebo jeho syn Tas. R. 1447 koupil tvrz Zikmund z Chlévského, Chlévští zde však nesídlili a tak je r. 1569 při prodeji Magdalenou Chlévskou Janu Martinkovskému z Rozseče zmiňována pustá.