Výsledky hledání míst

Barokní zděná boží muka byla postavena na přelomu 18.-19. století na místě zaniklé kaple sv. Rocha. Na hranolovém soklu je postavena vysoká kaplice s mělkými, půlkruhově zaklenutými nikami. Původně obsahovaly obrázky, dnes jsou v nich skleněné desky s texty o světci a historii božích muk a Lukavce.

Barokní boží muka z let 1711-1712 byla obnovena péčí obce Číčovice v letech 2013-2014. Socha sv. Salvátora (Spasitele), která stávala na jejich vrcholu, se však do současnosti nedochovala. Trvají však snahy o její obnovu. Stavbička je označována také jako podstavec sochy sv. Salvátora.

Sloup svatého Vojtěcha postavený roku 1649 se nachází u Schwarzenberské hrobky, bufetu a kempu.

Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.

Boží muka nad řekou Úpou z konce 17. století, kterou postavil kníže Piccolomini, jako projev díků za záchranu života.

Boží muka, jedna z mnoha drobných památek této oblasti. Snad z 2. pol. 18. stol. s malbou Nejsvětější trojice.

Dřevěná rozhledna opláštěná nerezovými šablonami má podobu krabičky zápalek se dvěma zasíťovanými okny. Celkem je 7,7 m vysoká. Vyhlídková plošina ve výši 5,5 m je dostupná po 20 schodech. Stavba vznikla v letech 2018-2019 v horní části lyžařského areálu Neklid nad Božím Darem.

Archeologickým výzkumem nepotvrzené místo hrádku či tvrze nalézající se na pahorku v jihozápadní části obce Božice.

Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště o rozloze téměř 930 ha leží v sousedství města Boží Dar a je přístupná jen po trase okružní naučné stezky o délce 3,2 km, převážně po povalových chodnících, které není dovoleno opouštět. Chráněno je vrchovištní rašeliniště se specifickou flórou.

Nevýrazná zřícenina hradu založeného v polovině 13. století Načeratem Hronovicem. Zpustl během poslední třetiny 15. století, od roku 1500 je již uváděn jako pustý. Zbytky hradu byly silně poničeny během prusko-rakouské války r. 1866 a později těžbou pískovce.

První kostel postavili Anglosasové. Druhý kostel Normanů zničen při nájezdech Skotů. Ve 14. stol. kostel obnoven na zbytku předchozí stavby. Arkády dokončeny r. 1458. Horní patro přistavěno koncem 15. stol. Ve 20. stol. katedrála rozšířena. Po ustanovení Bradfordské diecéze se chrám stal katedrálou.

Hrad z 14. století vybudovaný Havlem Rybou z Bradlce. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství a zpustl. Dnes ve zříceninách.

Zaniklý hrad z poloviny 13. století vystavěný řádem německých rytířů. Roku 1325 po převzetí Růtem z Turgova hrad zpustl a brzy zanikl.

Rozhledna Bradlo je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny. Stojí na hornině zvané "kvarcit" utvářející se patrně již od doby ledové. Hřbet Bradla se nazývá suk, nebo také tvrdoš. Vznikl patrně klesáním a následným zvednutím okolních hornin.

Zřícenina zámečku, který nechal postavit v l. 1637–1650 hrabě Per Brahe pro svou manželku Kristinu Katarinu Stenbock. Ta bohužel r. 1650 zemřela a zámek sloužil pouze pro ubytování hostů. Po smrti Pera Brahe r. 1680 byl Brahehus opuštěn a krátce nato připadl ke královskému majetku. R. 1708 vyhořel.