Výsledky hledání míst

Galerie šesti soch pod zámkem. Jsou to sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, Panny Marie Bolestné a Ježíše na kříži.

Sochy sv. Antonína Paduánského z 2. poloviny 18. století a sv. Jana Nepomuckého pravděpodobně z roku 1791.

Před kostelem sv. Šimona a Judy se nacházejí dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Součást kostelního areálu. Sokl sochy stojící vlevo zdobí reliéf zavraždění sv. Václava. Nad světcem andílek s ratolestí. Barokní sochy dobré kvality a provedení. Zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava pocházejí z poč. 19. stol. Materiálem je pískovec. Stojí na upravené studánce pod hrází Knířovského rybníka. Stojí na katastru obce Lhůta. Jak Knířov, tak Lhůta jsou místní částí města Vysoké Mýto.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy z roku 1709. Hodnotný příklad barokního sochařství Českolipska. Sv. Jan ve svém typu v kanovnickém odění stojící v kontrapostu s volnou pravou nohou. Sv. Zdislava je zachycena v řádovém oděvu terciářky, se škapulířem a se svrchním pláštěm přes ramena.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

Soubor dvou barokních soch. Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého autorsky neurčená. Světec v životní velikosti. Barokní, autorsky neurčená pískovcová socha moravského mučedníka Jana Sarkandra z r. 1722. Socha stojí na trojbokém podstavci s okosenými rohy. Obě sochy památkově chráněny.

U kostela sv. Jakuba Staršího stojí pět soch svatých. Jde o sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Barboru, sv. Kateřinu a sv. Václava. Nejmladší je socha sv. Václava z roku 1908. Sochy zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

Stráž pod Ralskem leží v údolí řeky Ploučnice pod vrchem Ralsko. Tři sochy svatých stojí v horní části náměstí. Jde o svaté Huberta, Šebestiána a Zikmunda.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Stěnový hrad přimknutý k vrcholovému skalisku Krzyźnej Góry postavený v polovině 14. století svídnicko-javorskými knížaty. Později v držení rodu von Czirn, načas obsazen husity. Pobořen v roce 1474 Matyášem Korvínem, v roce 1502 doložen jako pustý.

Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.

Reliéf drobné tvrze ze 13.století na jihozápadním okraji obce

Téměř zaniklý hrad založený asi v 2. pol. 14. stol. Kolem roku 1404 v majetku loupež. rytířů Jana z Chotělic a Pavla Hubenky ze Zišova, r. 1407 hrad obl. král. vojskem a zpustl po tomto obležení či v násl. husit. obd. R. 1456 pustý.

Sokolovna vznikla v secesním slohu v letech 1907 až 1908 podle projektu stavitele Otakara Pokorného. Dodnes slouží sportovcům TJ Sokol I. Prostějov, cvičencům, volejbalistům a boxerům. V salonku bývají představení loutkového divadla.