Výsledky hledání míst

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Žulová pilířková boží muka, pravděpodobně z 18. století, patří do rozsáhlé skupiny barokních božích muk v okolí Batelova. Kvádrový nízký sokl bez ozdob přechází v hranolový pilířek. Na něm je robustní, kónicky tvarovaná lucerna s půlkruhově zakončenými nikami. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná omítnutá hranolová boží muka jsou drobnou lidovou stavbou asi z poloviny 18. století stojící na valeně podklenutém soklu. Prvně doložena na I. vojenském mapování-josefském.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1346. Boží muka na Trávníku pocházejí z roku 1842. Generální opravou prošla v roce 2019.

Kamenná pilířková boží muka z konce 15. století. Nacházejí se cca 500 m jihovýchodně od Buquoyské hrobky, na východním okraji města. Památkově chráněná.

Z bílého kamene vystavěná sloupková boží muka z roku 1635, zřízená nákladem Pavla Platzera a jeho choti Zuzany. V okolí krásná příroda Havranického vřesoviště a viničních tratí. Z místa široký výhled do okolí.

Boží muka u polní cesty na exponovaném místě nedaleko rozcestí Na Vyhlídce u Klažar z 2. poloviny 19. století; na soklu datována do roku 1856. Kamenná stupňovitá boží muka s drobným železným křížkem; obrázek Panny Marie v nice v průčelí na SV mladší. Nejsou kulturní památkou.

Boží muka, postavená zřejmě koncem 18. stol., mají několik výklenků, v nejspodnějším snad bývala socha Panny Marie. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu, měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Boží muka postavena roku 1800. V kaplici za mřížkou soška Panny Marie. Boží muka hranolová, z pískovce. Na vrcholu piniová šiška s palmetovými lístky. Bohatě dekorováno reliéfním i rytým motivem. Na zadní straně na soklu datace 1800. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Zděná čtyřboká boží muka, která stojí v poli na rozcestí u hřbitova, pocházejí z poloviny 19. století. Obrázky svatých, které bývaly ve výklencích, se již nedochovaly. Na vrcholku stavby je ocelový dvouramenný kříž.

Boží muka při staré silnici směr Kaplice (nyní ul. Budějovická). Kamenná sloupková s okoseným dříkem a hranolovou kaplicí s hlubokým výklenkem a na vrcholu s vysokým železným křížkem. Datována do roku 1726. Památkově chráněná.

Kamenný kříž s hranolovým podstavcem bohatě zdobeným reliefy s převážně christologickou tematikou (Křest, Kladení do hrobu, Nanebevstoupení, Ecce homo, Kristus na hoře Olivetské a Panna Marie Pomocná) stojí u silnice z Horních Zálezel do Proboštova od roku 1831.

Boží muka byla postavena v 2. polovině 18. století. Mají neobvyklý šestiúhelníkový půdorys, horní část tvoří zastřešená hlavice s výklenky. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru jednoduchého pilíře či sloupu měla symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.