Výsledky hledání míst

Zděná boží muka, hranolového tvaru s plechovou stříškou a třemi výklenky s dřevěnými okny pro obrázky svatých. Nemovitá kulturní památka od roku 1994. Bližší informace nejsou.

Zděná boží muka v místě zvaném „Na lopatě“ byla postavena na konci 18. století. Stojí na místě, kde byla v prosinci 1805 soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici. Podle pověsti právě zde vypukla první šarvátka, která odstartovala Bitvu tří císařů. Boží muka jsou památkově chráněná.

Kamenná pilířková boží muka s čtyřbokou kaplicí jsou umístěna na rozcestí v severovýchodní části vesnice. Pravděpodobně z 19. století. Památkově chráněná.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná boží muka neznámého stáří (nejsou sice datována ale podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Lčovice s obcí Zlešovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným dvouramenným křížem.

Kamenná boží muka z roku 1899 s masivním sloupem a velkou lucernu. Výklenek lucerny, kde byla původně soška či obrázek, je v současnosti prázdný. Na vrcholu lucerny je kovový kříž. Boží muka byla v Čechách stavěna od gotiky, představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.

Moderní boží muka se nacházejí na trase poutní cesty od dejvického kostela sv. Matěje ke kapli Panny Marie Sedmibolestné u Zázračné studánky v Lysolajích. Autorem díla z r. 2011 je sochař Štěpán Rattay,

Boží muka z r. 1904 postavena hraběnkou z rodu Sylva-Taroucca, obnovena r. 2009 p. Obrem, majitelem muzea kočárů v Čechách pod Kosířem.

Pozdně barokní boží muka byla postavena někdy v 18. století. Prvně jsou doložena na I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. V r. 1958 byla tato drobná sakrální stavba zařazena mezi kulturní památky ČR.

Čtyřboká boží muka postavená z lomového kamene v 18. století označují místo, kde byli v hromadném hrobě pohřbeni vojáci ze sedmileté války 1756–1763, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu v Přibyslavi. Boží muka jsou omítnutá, opravená, ozdobená obrázky svatých.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.

Sloupková žulová boží muka pochází z roku 1828, svým tvaroslovím navazují na barokní kamenná boží muka v této oblasti. Hranolový sokl je ozdoben datací a monogramem „GK“, krychlová kaplička s nikami je prázdná. Památkově chráněna jsou od roku 1958. V jejich těsné blízkosti stojí klasicistní kříž.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1159. Jehlancovitý sloup značil hranici královského revíru. Stojí na malé vyvýšenině. Na vrcholu sloupu kovový křížek.

Pozdně gotická boží muka zřejmě lidovho umělce z r. 1596. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Zchátralá boží muka byla roku 2012 celkově zrekonstruována. Polygonální sloup na hranolovém podstavci nese čtyřbokou hlavici s reliéfy Kristova utrpení přecházející v kamenný kříž.