Výsledky hledání míst

Socha z mušlového vápence na rozcestí ve vyvýšené jižní části vesnice. Pochází z roku 1767 - letopočet je vytesán v zadní části sochy světce nad podstavcem. Vytesána v životní velikosti, klasickém postoji v kontrapostu a oděna v typickém šatu. Obehnána kuželkovou balustrádou; na boku almužní sloup.

Barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1731 dal vytvořit majitel zdejšího panství Ferdinand Jakub z Kokořova na první výročí svatby se svojí ženou, hraběnkou Terezií, rozenou Colonna z Felsu. Je vytesána z pískovce, světec je znázorněn v životní velikosti. Opravena v roce 1975 a v roce 2014.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti a s obvyklými atributy z první poloviny 19. století od neznámého autora. Po druhé světové válce nebyla udržována a chátrala. V roce 1958 sice byla zapsána na státní seznam kulturních památek, opravy se ale dočkala až v letech 2011-2012.

Empírová pískovcová svatojánská socha v životní velikosti pořízená soukromými donátory r. 1852. Postava oděna v tradičním kanovnickém rouchu s kvadrátkem na hlavě. V náručí drží kříž s Kristem. Kolem hlavy svatozář s pěti hvězdami. Doklad regionální sochařsko-kamenické produkce z pol. 19. stol. na Vysokomýtsku. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha světce u silnice mezi Sedlecem a Mikulovem. Zhotovená v roce 1717 nákladem starosty Martina Goldtberga. Je umístěna na vyšším hranolovém podstavci s nízkou stanovou střechou na plintu v jejím seříznutém vrcholu. Je zobrazen v podživotní velikosti a v obvyklém ikonografickém pojetí.

Barokní socha světce v obvyklém pojetí na novodobém podstavci, která je jednou ze dvojice soch, které jsou spolu s kamenným křížem vztyčeny v parčíku u kostela sv. Víta. Původně stávala na východním okraji obce při cestě na Hlohovec. Památkově chráněná.

Barokní socha světce za kaplí sv. Jana Nepomuckého na návsi v Příchovicích pochází z 2. poloviny 18. stol. Restaurována po dopravní nehodě r. 2013.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z konce 18. stol. Původně stávala v jižní části města. Po rekonstrukci v r. 2023 přemístěna k Domu s pečovatelskou službou u potoka Ještědka.

Socha světce stojící v trianglu křižovatky v obci. Podstavec barokní, datován do roku 1726. Drobná socha sv. Jana Nepomuckého novější.

Pískovcová barokní socha světce, kterou dal vytvořit hrabě Karel Otto Salm. Stalo se tak po roce 1747, kdy zdědil Bílou Vodu po svém strýci, arcibiskupovi Jakubu Arnoštovi hraběti z Lichtenštejn-Kastelkornu. Na počátku 21. století byla poškozená socha opravena. Památkově chráněná je od roku 1958.

Rokokové sousoší sv. Jana Nepomuckého souvisí s povodní v r, 1766. Na žulovém podstavci zdobeném kartuší jsou pískovcové postavy světce a dvou sedících andělů. Kolem bylo původně 9 kamenných sloupků propojených kovovými řetězy, dnes nahrazených ozdobným plůtkem. Od r. 1958 je památkově chráněné.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.

Barokní pískovcová socha sv. J. Nepomuckého na rozcestí v centru obce. Vztyčena v roce 1775. Umístěna na kamenném profilovaném podstavci; socha světce v podživotní velikosti, klasickém postoji a tradičním kanovnickém rouchu. Na průčelní straně podstavce v kartuši 11řádkový nápis s letopočtem.

Socha stojí přibližně uprostřed hráze Královského rybníka směrem k vodě. Sokl s malým výklenkem a s datací 1731, samotná socha je až z 1. poloviny 19. století; hráz se stromořadím ze 16. století. Socha i hráz - jako technická památka - památkově chráněné.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého v severním rohu Masarykova náměstí nedaleko kostela sv. Máří Magdalény. Z 2. poloviny 18. století, autorsky neurčená. Pískovcová plastika světce v podživotní velikosti na vysokém profilovaném podstavci s andělíčky na volutách. Památkově chráněná.