Výsledky hledání míst

Dochované kamenné opevnění středověkého městečka, které navazovalo na hrad Rychmburk. Hradby měly pět kruhových bašt, bránu a branku. Vznik městského opevnění započal kolem roku 1500.

Augustův oblouk je městská brána v podobě vítězného oblouku. Je to hlavní vstup do města. Druhým důležitým vstupem do města je Porta Maggiore. Stojí před Augustovým obloukem. Probíhají zde restaurátorské práce.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.

Městské opevnění dal vybudovat kolem r. 1500 Jan Černčický z Kácova. Místy až šestimetrové hradby byly doplněny pěti baštami se střílnami. Součástí byly věž Zázvorka a od r. 1532 pětiboká dělová bašta. Vstup do města byl možný dvěma branami, Krajskou (zbořena r. 1874) a Horskou (zbořena r. 1905).

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Gotické městské opevnění z 2. pol. 13. století, nejstarší šlechtické dílo svého druhu u nás; nebylo obvyklé, aby poddanské město bylo obehnáno kamennými hradbami. Dochovaly se různé úseky hradeb a bašt; z bran je to nejlépe kompletní Pražská brána; části prácheňské brány a jižní branky (fortny).

Opevnění z různých období je jedním z nejlépe dochovaných v Evropě. Dosud stojí osm věží římského města Lapurdum ze 4. stol. a dva městské hrady z 11. a 15. stol. Rozsáhlé bastionové opevnění z konce 16. stol. s pozdějšími úpravami sloužilo do r. 1907. Dnes městské parky.

Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Hradby najdeme na Staroměstské ulici v Bratislavě. Do města vedly tři brány. Brány opevněny po invazi husitů. Opevnění posíleno před tureckými nájezdy. V r. 1775 byla velká část zbourána. Zachovány jen Michalská brána a část hradeb podél Staroměstské ulice.

Městské opevnění pochází z přelomu 13. a 14. stol. Opevněná plocha představuje 56 ha o rozměrech 800 x 700 m, obvod opevnění přibližně 3 km. V 19. stol. byly brány a některé úseky hradeb zbourány. Dnes zakonzervováno.

Po r. 1156 založil tehdejší majitel hradu Konrád II. na protějším břehu Dyje městečko. Někdy koncem 1. pol. 15. stol. bylo městečko v podhradí opevněno a získalo i velký roční trh. Zejména podél řeky Dyje, na původním jihozápadním okraji města jsou zachovány úseky opevnění.

Opevněné město Drosendorf s hradem vzniklo kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Bylo obléháno Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Mnohokrát upravované městské hradby jsou nejdochovanějšími v celém Rakousku.

Opevnění pochází z poč. 16. stol. Původně tvořeno příkopem a vnější a vnitřní hradební zdí. V hradbách jedenáct bašt a městské brány. Opevnění zaniklo v 19. stol. Zachovány fragmenty zdí a tři bašty. Jedna bašta opravena.

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě převážně ze 14. století se zachovalo v poměrně dlouhých úsecích na dvou stranách města. Zachovány zůstaly i dvě hradební věže. Kolem hradeb se nacházejí parky. V jedné z hradebních zdí jsou vsazeny pamětní desky.

Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.