Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna zpřístupněná veřejnosti v roce 1999, po přístavbě dalšího patra dnes dosahuje výšky asi 8 m.

Zaniklá tvrz, na níž archeologický výzkum datuje aktivní období do 13. stol. Osada Modřice byla připomínaná r. 1141, hrad nebo tvrz je připomínán r. 1274, kdy se odtud píší Albert a Frank Stockfischové. Od pol. 16. stol. se správním centrem staly Chrlice, což mohlo znamenat zánik tvrze.

Ocelový závěsný most postavený v letech 1891–3 přes Labe na jihovýchodním okraji širšího centra Drážďan podle projektu C. Köpckeho a H. M. Krügera. Rozšíření vozovky 1935 (vysazení chodníků), 1945 jako jediný ve městě nepoškozen. Rekonstrukce 2003.

V Městském parku v České Lípě je kaskádovitá kašna. Vybudována r. 1924. Věnovaná německému hudebnímu skladateli Franzi Mohauptovi. Byl ředitelem českolipské dívčí školy. Členové pěveckého sboru se zasloužili o vybudování kašny. Nad kašnou bývala pamětní deska.

NPR Mohelenská hadcová step je chráněná od roku 1933. Suchá skalní step s výskytem vzácných druhů živočichů a rostlin na ploše 62 ha. Podloží tvořeno převážně hadcem (serpentinitem). Územím prochází naučná stezka.

Vodopád na beskydské říčce Mohelnici se nachází přímo vedle silnice do horské osady Visalaje na velmi vodnatém toku. Leží na katastrálním území obce Krásná, je dva metry vysoký a pohledově vděčný.

Předpokládaný hrad nebo opevněná stavba v Mohelně stávala již ve 12. stol. V letech 1237-1249 sídlo královského purkrabího se župními úřady. Zánik se klade do období husitských válek. Přesná lokace místa doposud nebyla spolehlivě určena.

Zděná mohyla, vžitý název Pyramida. Místním panstvem postavena v polovině 18. století. Stavba chátrala a začala se rozpadat. V j21. století pyramida staticky zajištěna, opravena a nově povrchově upravena.

Na severovýchodním okraji obce Křečovice se nachází Sukova alej, vedoucí souběžně se silnicí do Strážovic. Zvolna stoupá k Sukově mohyle. Mohyla i alej pocházejí z r. 1938 a nesou jméno nejslavnějšího křečovického rodáka, hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935).

Kamenná kruhová mohyla z doby bronzové na vrcholu kopce Tibradden nad Dublinem. Průměr 17 m. Vykopávky v l. 1849 a 1956. R. 1849 ve středu mohyly vyhloubena dnešní jáma. Po r. 1956 mohyla značně rozebrána. Petroglyf se dvěma spirálami sloužil jako kalendář.

Torzo mohyly postavené někdy těsně po roce 1805 na paměť zastávky císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. na kopci Předina, když zde odpočívali před bitvou u Slavkova. Památka byla v průběhu let opakovaně poničena, dnes je ve zchátralém stavu. Cihlová mohyla trojúhelníkového půdorysu.

Pískovcový pomník pruského majora Eduarda z Behru, z prusko-rakouské bitvy u Tovačova 15.7.1866. Dnes se mohyla nachází ve zuboženém stavu. Na jedné straně se nachází německý nápis o pruském majoru 44. pěšího pluku.

Kamenná mohyla nad malým křížkem označuje místo, kde 8. dubna 1815 vlastní rukou ukončil svůj život rožmitálský učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba (1765-1815), autor proslulé České mše vánoční. Nachází se v lese Štěrbina asi 0,5 km od vsi Voltuš, nyní části města Rožmitál pod Třemšínem.

Kamenná mohyla s pamětní deskou na západní stráni Ještědu připomíná havárii dvoumotorového vojenského letadla s delegací leteckých konstruktérů z 20. srpna 1948, kdy po nárazu za zhoršeného počasí v troskách zahynulo pět ze šesti přítomných na palubě.

Mohyla míru byla vybudována v r. 1912 jako memento všem válkám, později byla přistavěná budova muzea. Jde o 1. mírový památník v Evropě, postavený dle návrhu Josefa Fanty. Návrší, na kterém mohyla stojí, 324 m.n.m., je nejvyšším bodem v krajině. Vedle mohyly je pomník brigádě gen. majora Jirčíka.