Výsledky hledání míst

Významný bod Chřibských vrchů. Úzký asymetrický hřbet tvořený paleogenními hrubozrnnými pískovci až slepenci. Po celé délce větší i menší skalní formy různých tvarů. Vlastní vrchol má pozoruhodný tvar směrem vzhůru se zužující.

Vedle Železné hůrky jižně od Chebu patří Komorní hůrka mezi nejmladší české čtvrtohorní sopky. O průzkum této přírodní památky, chráněné od r. 1933, se zasloužil též německý básník J. W. Goethe se svými šlechtickými přáteli. Nejlépe turisticky přístupná je z Františkových Lázní nebo Chebu.

Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.

Nejstarší budovy v komplexu Khazrati Imam pocházejí z 16. století. Skládá se z několika mešit, islámské školy, mauzolea a knihovny. U mauzolea stojí Tamerlánova krypta objevená v roce 1963. Součástí komplexu je budova Islámské univerzity Al-Bukhari. Historické budovy komplexu zrekonstruovány roku 2007.

Pomník připomínající památku umučených ze zdejšího koncentračního tábora zbraní SS z období let 1944-45.

Koněspřežná železniční dráha České Budějovice-Linz (128,7 km) byla vybudována v l. 1825-1830 (arch. F. A. Gerstner), r. 1872 byla nahrazena parostrojní železnicí. Památkami po koněspřežné dráze u Velešína jsou bývalá přepřahací stanice a hostinec Veselka - Holkov a dva kamenné můstky / propustky.

Stavba Kongresového sloupu proběhla na počest Národního kongresu z roku 1830 a na oslavu nezávislosti Belgie. Na sloupu jsou umístěny alegorie základních práv. Vrchol zdobí socha prvního belgického krále Leopolda I. U paty sloupu hrob Neznámého vojína.

Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.

Jedna z vyhlídek do údolí Pustého žlebu na cestě od Punkevních k Sloupsko - šošůvským jeskyním, na skalní stěně vysoké 100 m, nad umělým vchodem do Amatérské jeskyně. Též jedno ze zastavení naučné stezky Macocha.

Mohutná podsklepená barokní pětipatrová sýpka z konce 17. století (dokončena r. 1697) o délce 57,85 m se štíty a sedlovou střechou. První obilní sýpka v okolním kraji, kde se shromažďovalo obilí v době neúrody. V současné době rekonstruována (2021). Stojí na západním okraji horní zámecké zahrady.

Zaniklá tvrz, která byla postavena někdy ve 14. stol. Jakubem nebo některým z jeho předků. R. 1365 koupil tvrz a vesnici Pavel ze Sovince, r. 1412 je prodal Oldřichovi z Duban. R. 1420 prodej Janu Kočkovi z Říčan. Tvrz zanikla podle všeho v době husitských válek. R. 1481 byla tvrz pustá.

Zaniklá středověká obec existovala již ve 13. stol. (dle archeol. nálezů). Prvně je zmiň. r. 1365 při prodeji Jakubem Pavlovi ze Sovince. R. 1412 koupena Oldřichem z Duban a r. 1420 prodána Janu Kočkovi z Říčan. Zanikla patrně někdy v obd. husitských válek v l.1419-1436. Stávala zde tvrz i kostelík.

Zaniklý hrad. Pís. prameny mlčí, arch. nálezy určují živé obd. hradu do 2. pol. 13. - poč. 14. stol. Pravd. sídlo jednoho z manů hradu Bezdězu. R. 1536 hrad zaniklý a zcela mimo povědomí, zmiňován jen jako průsek skrze skálu.

Litinový kříž na kamemmém podstavci z roku 1871 dal na svém pozemku severně od centra Rouchovan zřídit František Konvalina, rolník v Rouchovanech č.p. 37 s manželkou Josefou. Zhotovil jej Matouš Uhlíř. Na kříži je citát z Nového zákona Ep: k Filip: 2. 8. Kříž je udržovaný, nápis dobře čitelný.