Výsledky hledání míst

Kašna se čtverhranným kamenným bazénem, v jehož středu stojí sloup se sochou svatého Floriána v typickém vyobrazení v ploše bílinského náměstí. Postavil 1682 G. P. Toscano, upravena počátkem 19. stol.

Kamenná kašna z roku 1863 s litinovou sochou sv. Floriána z roku 1894 uprostřed frýdeckého Zámeckého náměstí. Po opravě v 90. letech 20. století opět funkční.

Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.

Barokní kašna z roku 1859 se sochou sv. Jana Nepomuckého v jihozápadní části centrálního náměstí T. G. Masaryka.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1706 na hlavním kladenském náměstí. Později přenesena na roh Poděbradovy ulice a ulice T. G. Masaryka. V roce 1919 socha stržena. Torzo leželo na zahradě děkanství. Podle originálu vytvořena kopie a ta opětovně umístěna na původní místo.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Kamenná kašna z konce 18. stol. byla postavena na místě původní pozdně gotické kašny. Nová kašna se sochou mořského boha Tritona je pravděpodobně dílem jihlavského sochaře Jana Václava Prchala. Kašnu musel údajně dát postavit místní pekař Koudela za trest pro šizení kvality pekařských výrobků.

Kašnu, která stávala původně v Brně na Nové ulici, koupily Rosice r. 1868. Centrální litinovou sochu Živěny (bohyně úrody Ceres) daroval městu Jindřich Rahn z Vídně, majitele dolů na železnou rudu. Voda v kašně začala proudit koncem léta 1869.

Městská kašna zřízena v polovině 19. století. R. 1937 díky daru městské spořitelny doplněna o bronzové sousoší Nymfy a Kentaura od žambereckého rodáka, sochaře Františka Rouse. Čtvercová pískovcová nádrž má uprostřed kamenný hranol, na jehož vrcholu je zmíněné sousoší. Chráněná od r. 1958.

Kašna byla zhotovena sochařským závodem Jana Eduarda Tomoly v Brně ve 2. pol. 19. století. Sousoší opraveno v r. 2007. V r. 2014 na kašnu přibyly čtyři chrliče znázorňující zubří hlavy.

Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra umístěná na Komenského náměstí pochází ze 40. let 18.stí. Sousoší umístěno v čtyřlisté nádrži. Podstavec doplněn reliéfy znázorňující epizody ze Sarkandrova mučení.

Pískovcová barokní kašna, uprostřed má sloup ze čtyř sdružených polosloupů s hlavicemi zdobenými erby zemí císaře Leopolda I. a znakem Nového Města. Na korintské hlavici sloupu socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí od M. V. Jäckla z let 1697-8 se čtyřmi andílky a českým dvouocasým lvem u nohou.

Pískovcová kašna je dílo tovačovského sochaře Mandlíka a pochází z r. 1694. Socha sv.Václava pochází z r. 1872. Voda k napájení kašny byla vedena z vodojemu na zámecké věži důmyslným dřevěným rozvodem.

Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.

Kašna Tritónů z roku 1709. Autorem kašny je kamenický mistr Václav Render. Z jeho dílny pochází i sousoší, ale jeho autor není znám. Na náměstí Republiky v Olomouci přemístěna v roce 1880.