Výsledky hledání míst

Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny leží mezi obcí Kryštofovo Údolí a libereckou městskou částí Karlov pod Ještědem. V oblasti je od r. 1972 chráněn zachovalý komplex bukových lesů na severovýchodních svazích Ještědského hřbetu. Je přístupná po trase naučné stezky z r. 2011.

Zbytky strážního a celního hradu na kupecké cestě z Čech do Lužice. Vybíralo se tu clo, silnice procházela ohrazeným dvorem a branou, údolí bylo přehrazeno dosud patrným valem, hrad poskytoval kupcům útulek i ochranný doprovod. Roku 1442 stržen. Zbytky byly používány jako stavební materiál.

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. st, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z r. 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Karlův most dal postavit císař Karel r. 1357. Stavbu vedl Petr Parléř. Dokončen byl r. 1402. Je 515 m dlouhý a má 16 mostních oblouků. Sochařská výzdoba 31 plastik vznikala v letech 1657-1938.

Turistické odpočívadlo pod přitesanou převislou skálou v Kunratickém Švýcarsku bylo nazváno Karlův odpočinek (Karlsruhe) na počest Karla Beckerta, předsedy zdejší pobočky německého Horského spolku, který se zasloužil o vznik a údržbu místních turistických zajímavostí.

Šestiboký altán Karlův stánek ze 70. let 19. stol. stojí na výběžku návrší Havlín nad zbraslavským zámkem a náměstím při červené turistické značce. Poskytuje vyhlídku na centrum Zbraslavi a soutok Vltavy s Berounkou. Před ním se nachází kříž z r. 1850.

Rozlehlý otevřený areál se skládá ze čtyř hlavních částí. Nejrozsáhlejší archeologická lokalita na světě. Stavba chrámů začala v Říši středu a pokračovala až do Ptolemaiovců. Na stavbách se podílelo přibližně třicet faraonů. Za vlády 18. dynastie byl Karnak nejobdivovanějším egyptským městem. Chrámy v Karnaku jsou nejrozsáhlejší archeologickou lokalitou na světě.

Vzniklo sloučením několika domů zakoupených J. Rotlevem, které získala UK v roce 1383. Kolem r. 1600 upraven, vrcholně barokní vzhled z l. 1715–18 podle projektu F. M. Kaňky. Novodobě upraveno v l. 1947–1958 J. Fragnerem.

Výrazný terénní reliéf menšího hrádku na ostrohu nad soutokem Olše a Lidéřovského potoka. Chybějící archeologický materiál prozatím nedovoluje datování existence hrádku.

Hrad byl založen zřejmě v 1. pol. 14. stol. k ochraně obchodních cest. Prvními držiteli byly Glaubitzové. Poslední hradní pán byl rytíř Hynek Krušina, jenž koncem 1. pol. 15. stol. plenil okolí. Proto byl hrad dobyt a pobořen. V r. 1513 definitivně zničen.

První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.

Terénní zbytky hrádku a zaniklá ves Jaroslavice. Hrádek se zmiňuje jen jednou, a to roku 1522 jako pustý hrad Kasařov.

Pískovcová kašna byla vytvořena v roce 1841 a upravena v roce 1896. Na počátku 21. století byla rekonstruována. Uprostřed čtvercové kamenné nádrže stojí jednoduchý sloup, zdobený chrliči v podobě ryb.

Empírová kašna z dílny kameníka Filipa Klemta ze Suchého Dolu stojí na místě pivovaru zbořeného r. 1818. Uprostřed pískovcové nádrže čtyřhranný sloup, na jehož vrcholu je váza s květinovými girlandami. Napájena je vodou z nedalekého pramene Julinka.

Barokní žulová kašna, vybudovaná před polovinou 18. století. Na severovýchodním nároží nádrže je vytesáno datum 1759, což je pravděpodobně datum opravy. Původnímu účelu sloužila do vybudování vodovodu r. 1915, dnes dominanta náměstí.