Výsledky hledání míst

Vrcholně renesanční palác, vznikl přestavbou starší renesanční budovy v letech 1563 až 1596. Palác postupně vlastnili páni z Hradce, Slavatové a Thunové. Dnes součást italského velvyslanectví.

Čtyřkřídlý raně klasicistní palác vystavěl pro Maxmiliána hraběte Desfourse na konci 18. stol. Ignác Palliardi. Po něm vlastnictví podnikatele Jakuba Wimmera. Jméno podle Porgesů z Portheimu, kteří jej vlastnili od 19. stol. do druhé světové války.

Pozdně barokní městský palác Říkovských z Dobrčic ze 2. čtvrtiny 18. stol. s klasicistní fasádou. Známý díky pohostinství v přízemí také jako dům U Rudého vola.

Raně barokní palác vznikl před r. 1685 na místě dvou gotických domů a kostela sv. Michala obklopeného hřbitovem. Čtyřkřídlý palác složité dispozice byl ovlivněn prací Jana Baptisty Matheye. Zahrada s nikou a sochařskou výzdobou byla u paláce založena za hrabat z Klenové a Janovic v letech 1728–1769.

Předbělohorské sídlo mocného rodu pánů Smiřických, probíhala zde příprava protihabsburských činů r. 1618. Konfiskovaný majetek později v držení např. Valdštejnů, Pernštejnů, či Sitzendorfů. Od roku 1895 slouží pro potřeby Parlamentu.

Barokní palác z let 1694–99 (Jean Baptiste Mathey) na místě čtyř gotických domů, značně poškozen při pruském obléhání Prahy r. 1757, přestavěn po r. 1783 Antonem Haffeneckerem. Sochařská výzdoba od I. M. Platzera.

Stavba z let 1743–52 snad dle návrhu K. I. Dientzenhofera pro rod Piccolomini na místě několika domů, postupně scelovaných a přestavovaných v 16. a 17. stol. V majetku rodu Sylva-Taroucca od 1885, od 1911 pražské obce. Řada přestaveb ve 20. stol.

Palác vznikl přestavbou dvou raně barokních domů po r. 1696. Kolem r. 1726 byl upraven podle plánů F. M. Kaňky či G. B. Alliprandiho za účasti J. Santiniho Aichla. V r. 1871 novoklasicky upraven podle plánů J. Bělského.

Palác vznikl z renesančního objektu, barokně přestavěného koncem 17. století. Přestavěn rokokově podle plánů J. Jägera v 60. letech 18. století. V současnosti velvyslanectví Japonského císařství.

Na pozemku kláštera augustiniánů postaven v letech 1715–1725 barokní letohrádek, snad architektem z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Přestavěn a rozšířen r. 1792 kněžnou Alžbětou z Fürstenbergu. Počátkem 19. stol. továrna na cikorku, později cukrovar. Od poloviny 19. století slouží zdravotnictví.

Méně známý historický dům na Zelném trhu 10 vedle slavného domu s divadlem "Husa na provázku" postavený v pol. 18. století. Patřil opatům žďárského kláštera a později rodině Lídlů, kteří zde vyráběli a prodávali hudební nástroje.

Rozlehlá novorenesanční vila palácového typu v anglickém parku, postavená 1897–9 dle projektu H. Miksche z Vídně pro podnikatele Carla Friedricha Wolfruma. V majetku rodiny do 1945, poté sídlo rozhlasového studia Ústí n. Labem. Od r. 2005 kulturní památka.

Budova byla postavena v l. 1929-31 Franzem Petschkem podle plánů Paula Brockhardta. Jde o francouzskou barokně klasicistní stavbu. Bývala sídlem policejního prezidia během 2. sv. války, v 2. pol. 20. stol. sídlem Pionýrského domu, později Školského úřadu. Dnes ve vlastnictví České školní inspekce.

Vila jednoho z nejbohatších podnikatelů v uhelném průmyslu v severočeské hnědouhelné pánvi v representační ulici někdejšího centra obchodu a překládky hnědého uhlí monarchie i I. republiky. Rozlehlý objekt dnes slouží knihovně.

Palácová vila představitele první generace ústeckých Petschků byla postavena v tehdejší Stromovce roku 1890. Úpravy z let 1902 a 1934. Po roce 1938 sídlo německých úřadů, po roce 1945 orgánů KSČ. Od konce 80. let městská obřadní síň a umělecké škola.