Výsledky hledání míst

Starší hrad nechal r. 1570 přestavit Jan mladší ze Žerotína na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Od r. 1636 patří Lichtenštejnům. Počátkem 19. stol. byl upraven novogoticky a byla k němu přistavěna zkosená věž připomínající zříceninu.

Zřícenina hradu z poloviny 15. století založeného Mikulášem Zilvárem. Od 2. poloviny 16. století neobydlen. Celé 17. století označován jako pustý.

Letohrádek byl postaven v l. 1660-1680 Kryštofem Rudolfem Bredou. R. 1726 panství koupil Filip Josef Gallas. V majetku rodu do r. 1945, kdy bylo znárodněno. Letohrádek dostal do užívání národní správce, který jej r. 1947 odkoupil. R. 1989 koupen zpět ONV Česká Lípa. Rekonstrukce v l. 1995-1998.

Národní přírodní rezervace Břehyně–Pecopala se nachází severovýchodně od města Doksy. Je tvořena Břehyňským rybníkem, založeným snad již v roce 1287, obklopeným přilehlými rákosinami, rašeliništi a mokřadními loukami, a pískovcovou plošinou s čedičovým vrcholem Pecopala, krytou bory a bučinami.

Doklad o tvrzi pochází z r.1562. Koncem 17. a poč.18. stol. postavili Lichtenštejnové na místě tvrze trojkřídlý barokní zámek, doplněný poč. 19. st. o čtvrté, klasicistní, křídlo. Současným majitelem je Česká provincie Kongregace sester sv. Hedviky.

Zbytky zdiva tvrze jsou dnes součástí domu č. p. 37, který stojí na místě bývalého dvora v jižní části vsi. Dnes soukromý objekt sloužící k bydlení.

Zaniklý Březhradský rybník se od 16. století nacházel na katastru obce Plačic, ale pojmenován byl podle sousední vsi Březhradu, jejíž mlýn využíval jeho vod. K jeho zrušení došlo v r. 1827, aby o 3 roky později vznikla na jeho malé části mlýnská nádržka, která se dochovala do dnešní doby.

Renesanční tvrz postavená za Viléma Bohuchvala koncem 16. stol., snad na místě gotické tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Koncem 18. stol. upravená za Kordíků. Ti statek drželi až do r. 1945. Po r. 1945 nevhodně zastavěno volné severozápadní nároží.

Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.

Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.

Hrad postavený roku 1387 na příkaz Jindřicha Elstrberka. Od roku 1661 uváděn jako pustý. Roku 1810 přebudován hradní palác na altán, který postupně schátral. Po roce 2000 opět zrekonstruován a využíván jako altán.

Dnes nepřístupný zámek Jáchyma ze Šternberka postaven1790-1808. 2 menší budovy byly později spojeny v empírový celek. Jáchym s bratrem Kašparem (zakladatelem Národního muzea) konali pokusy na polích u zámku, a tak zde roste planě exotická vegetace.

Stanislav Houska ze Zahrádky r.1574 vystavěl tvrz. R.1743 tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1893 zámek upraven v pseudorenesančním slohu.

Ochoz rozhledny je umístěn na telekomunikačním stožáru na návrší asi 200 m nad vsí Žandov. Stožár o výšce 45 m byl postaven r. 2001 a poskytuje výhled z výše 23 m. Na nejvyšším místě Kutnohorska je dobře patrný i v oblasti bez turistických značek. K návštěvě rozhledny je nutno si půjčit klíč ve vsi.