Výsledky hledání míst

Sloupová barokní boží muka zvaná sloup sv. Jana. Pocházejí pravděpodobně ze 17. stol. Masivní kvadratický sokl a vysoký sloup s kaplicí. V kaplici se nachází soška sv. Jana Nepomuckého. Na vrcholu železný kříž. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1998.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Barokní morový sloup byl postaven r. 1686 jako poděkování těch, kteří přežili morovou epidemii v roce 1680. Na sloupu je socha Krista, podstavec a balustrádu zdobí sochy světců. Autory části soch, vytvořených v l. 1720-1730 byli bratři Jelínkové z Kosmonos. Renovace sloupu v letech 1991-1994.

Empírová hrobka v podobě sloupové síně vybudovaná po r. 1828 Friedrichem Emilem Schindlerem z vděčnosti pro zemřelou hraběnku Marii Walburgu z Trauchsess, jež z něj adopcí učinila dědice kunínského panství. Pochováno zde několik generací Schindlerů.

Křížovou cestu ve Šluknově založenou v 18. století Antonem Drösselem lemují zastavení v podobě 12 výklenkových kapliček a tři zděné kaple z přelomu 19.–20. století. Vrcholí kaplí Kalvárie a Božího hrobu. Památkově chráněný areál dotvářejí dvě grotty a Getsemanská zahrada.

Kaple z konce 18. stol. Říkalo se jí "Smírčí". Na hranici katastru kdysi stávala šibenice. Odsouzenec na smrt se zde loučil. Později zde stával sloup s obrázkem sv. Františka.

Smírčí kříž vznikl mezi 15. až 17. stoletím. Laická kamenická práce. Opracovaný kříž s krátkými rameny bez výzdoby. Zapuštěný hluboko do země. Doklad smírčího práva. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

V místech, kde stál původní smírčí kříž, stojí v současnosti jeho kopie. Originál je od r. 2023 umístěn v muzeu v Českém Dubu. Replika zhotovena z dusaného umělého kamene. Odkazuje na jeho estetickou, historickou i společenskou funkci. R. 1966 zapsán do seznamu kulturních památek.

Kamenný žulový smírčí kříž na rozcestí vedle božích muk. Ojedinělá památka tohoto druhu v Jihočeském kraji. Památkově chráněný.

Kamenný smírčí kříž usazený ve stínu mohutného jasanu při křižovatce cest z Vysokého Mýta do Vraclavi a do Domoradic. Dle pověsti vystavěn na místě vraždy na konci 13. nebo počátkem 14. století. Na přední straně znázorněna vražedná zbraň.

Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.

Jeden ze smírčích křížů šumperského okresu pochází asi ze 16. století. Je značně zarostlý a díky pletivovému plotu není skoro vidět. Nízký kříž s krátkými tupými rameny, bez reliéfu. Doklad renesančního trestního práva. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Smírčí kříž zde stojí na paměť dvou morových období. Předpokládá se, že tento doklad někdejšího trestního práva pochází ze 16. stol. i když letopočty na něm říkají něco jiného. Kříž s krátkými tupými rameny vysoký 75 cm, široký 67 cm a jeho tloušťka je 27 cm. Je kulturní památkou ČR od roku 1964.

Smírčí kříž ev. č. 0350 stojí v podezdívce plotu hostince U Křížku. Není známo, kdo a kdy kamenný kříž, který původně stával samostatně mimo vesnici, vyrobil. Snad šlo o akt pokání nějakého zločince. Kříž má krátká ramena a vpředu zbytek rytiny znázorňující kalich s hostií nebo obličej.

Kříž v Bílově tvoří velký kulatý kámen o průměru asi 80 a tloušťce 19 cm, na čelní straně ozdoben vytesaným berličkovým křížem. Stojí před chalupou při výjezdu ze vsi směrem na Potvorov.