Výsledky hledání míst

Barokní boží muka stojí na kamenném obezděném ostrůvku uprostřed rozcestí na severním konci vsi. Pochází z 1. poloviny 18. století. Jsou pilířová s hranolovým mírně konickým dříkem a odsazeným soklem; vrcholí kaplicí s nikami a jsou krytá valbovou taškovou stříškou s křížkem. Památkově chráněná.

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Žulová pilířová boží muka gotizujícího tvarosloví vznikla pravděpodobně na konci 17. století. Čtyřboký dřík s okosenými hranami je v horní části rozšířený římsou, na které leží zahrocená čtyřboká kaplice s hlubokou, hrotitě zaklenutou nikou. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Boží muka stojí na rozcestí v mírném svahu na východním konci obce. Hranolová boží muka, umístěná na velké čtvercové podestě. V horní třetině jsou členěná profilovanou římsou, na které je umístěna kaplice; kaplice má na všech stranách niky s malovanými svatými obrázky. Krytá je stanovou stříškou.

Žulová pilířková boží muka z r. 1878. Mají nízký, téměř krychlový podstavec, dřík je čtyřboký, se skosenými hranami. Přechází do kaplice, která má v čelní straně obloukově zakončenou mělkou niku s obrazem Krista, malovaným na plechu. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Nejsou památkově chráněná.

Žulová, poměrně nevysoká, pilířková boží muka neznámého stáří. Dle okolních božích muk lze odhadnout jejich vznik na druhou polovinu 19. století. Mělké niky jsou vyplněny novodobou výzdobou, na vrcholu kaplice mají poškozený kovový křížek. Nejsou památkově chráněná.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří. Mají sokl zdobený psaníčky, mírně soudkovitý dřík a lucernu s mělkými nikami, zakončenou koulí a dvojitým kovovým křížem. Niky jsou v současnosti prázdné. Typově odpovídají barokním božím mukám, hojně rozšířeným v Telči a okolí. Nejsou památkově chráněná.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Barokní zděná trojboká boží muka z druhé poloviny 18. století. Patří k typu pilířkových božích muk s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. V kaplici, která je netypicky vyšší než dřík, jsou hrotitě zaklenuté niky s plastikami světců. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.

Nacházejí se na rozcestí Slavonice - Dolní Němčice. Kamenná pozdně renesanční, datovaná do roku 1606. Zřízená na objednávku dačického měšťana. Na masivním zdobeném kvádru je vztyčený toskánský sloup, na němž je umístěna kaplice ve tvaru lucerny, krytá stříškou s kamenným křížkem. Památkově chráněná.

Boží muka se soškou sv. Anny v horní části obce Metylovice.

Boží muka stojící na výjezdu z Tišnova jsou architektonicky mimořádně zajímavá. Pozdně renesanční práce. Hladký sloup na kruhové podnoži. Na ní umístěna hranolová kaplička. Ve výklenku obraz Krista. V těsné blízkosti Božích muk stojí dřevěný kříž se sochou ukřižovaného Ježíše Krista.

U národní kulturní památky Budeč stojí včelí boží muka. Autorem je Jan Trejbal. Jejich součástí je úl a útočiště zde najde i další hmyz. O úl se starají děti z místní školy. Boží muka vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu. Místo sošky nebo křížku jsou plástve.

Novodobá zděná boží muka na místě, kde v roce 1960 při převozu do třebíčské nemocnice zemřel básník Jan Zahradníček. Postavená byla podle návrhu architekta Jana Konečného v roce 1992. Vznikla z iniciativy rodinné přítelkyně Hedviky Ševčíkové a Laického sdružení bratří a sester sv. Dominika v Brně.