Výsledky hledání míst

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

Sloup z r. 1701 od chebského kameníka Viléma Felsnera se sochami sv. Jakuba Většího, Antonína Paduánského, Floriána a Jana Nepomuckého. Barokní socha P. Marie byla v 50. letech poškozena a nebyla obnovena. V l. 1995–6 sloup restaurován studenty AVU Praha. Zničená socha P. Marie nahrazena kopií.

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Mariánský sloup vybudoval roku 1676 jeden z předních sochařů své doby Michael Zürn. V roce 1715 byl kvalitní barokní sloup s podstavcem, sochami andělů a Immaculatou ohrazen balustrádou se sochami svatých Benedikta, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána.

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.

Barokní mariánský sloup se sochami sv. Rocha a sv. Františka Xaverského. Mezi nimi vysoký sloup s reliéfem sedící Panny Marie s Ježíškem. Materiál jemnozrnný pískovec. Výška 5 m. Dřík podstavce osazen volutami s reliéfem akantu. Památkově chráněno od r. 1966.

Na místě Mariánského sloupu stávala socha Piety. Novobarokní sloup Panny Marie od sochaře Josefa Břenka. Na přední straně malý výklenek se sv. Rosálií. Na sloupu stojí socha Immaculaty. Na nárožích sloupu sochy svatých, Cyrila, Metoděje, Václava a Floriána. Sloup památkově chráněn od r. 1964.

Barokní mariánský sloup z r. 1730 snad od sochaře Františka Alexandra Jelínka. Jedná se o hodnotnou pískovcovou skulpturu Immaculaty v životní velikosti. Spočívá na vysokém sloupu z bílého mramoru. V r. 1997 provedena rekonstrukce. Sloup památkově chráněn od r. 1970.

Mariánský sloup z r. 1898, který nahradil předchozí dřevěný.

Sloup dala postavit Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská r. 1704. Ale již r. 1836 byly čtyři sochy poškozené. R. 1920 ležely spodní sochy rozbité pod sloupem. R. 2004 se přistoupilo k opravě sloupu. Opravený sloup byl osazen na vrchol soklu. Socha Panny Marie ale stále na sloupu chybí.

Mariánský sloup v Přibyslavi, monumentální dílo místního rodáka Romana Podrázského z roku 1998.

Vrcholně barokní mariánský sloup ve Vidnavě od neznámého sochaře z r. 1714. Důvodem jeho vzniku byly události z r. 1713, kdy město postihl velký požár a epidemie moru. Podstavec a vlastní sloup jsou ze žuly, vrcholová socha Panny Marie Immaculaty z pískovce. Sloup je památkově chráněn od r. 1958.

Mariánský sloup stojí na rozhraní Chcebuzi a Brocna. Socha pochází z 18. století. Na sloupku stojí Panna Maria. Socha prošla rozsáhlou rekonstrukcí.