Výsledky hledání míst

Dnešní zámek byl vystavěn Janem Kristiánem Sweertsem na základech staršího renesančního zámku který sloužil jako špitál pro chudé (1699) a klášter který byl v roce 1786 zrušen. Posledním majitelům, rodině Delhaesů byl zámek v roce 1945 zkonfiskován.

Zámek, pův. hrad, postaven kolem r. 1294 Tobiášem z Benešova. Goticky upraven poč. 16. stol. Jiřím ze Šternberka, renesančně r. 1605 Hodějovskými z Hodějova. Po r. 1725 barokně přestavěn Janem Josefem z Vrtby. Od r. 1887 v majetku F. Ferdinanda d´Este, romanticky upraven. Od r. 1921 v majetku státu.

Nevhodně účelově přestavěný zámek v areálu Třineckých železáren. Postaven Sobky z Kornic kolem r. 1652. V 19. století přestavěn Beessy z Chrostiny do klasicistní podoby, kterou si uchoval až do poloviny 20. století.

Jedna z vyhlídek do údolí Pustého žlebu na cestě od Punkevních k Sloupsko - šošůvským jeskyním, na skalní stěně vysoké 100 m, nad umělým vchodem do Amatérské jeskyně. Též jedno ze zastavení naučné stezky Macocha.

Klasicistní hospodářská stavba z 1. poloviny 19. století. Mohutná čtyřpodlažní budova v dominantní vyvýšené poloze při severovýchodním okraji obce. Na protáhlém obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou. Fasády členěny pásovými lizénami. Nevyužívaná, jen okolní pozemek. Památkově chráněná.

Mohutná podsklepená barokní pětipatrová sýpka z konce 17. století (dokončena r. 1697) o délce 57,85 m se štíty a sedlovou střechou. První obilní sýpka v okolním kraji, kde se shromažďovalo obilí v době neúrody. V současné době rekonstruována (2021). Stojí na západním okraji horní zámecké zahrady.

Zaniklá tvrz, která byla postavena někdy ve 14. stol. Jakubem nebo některým z jeho předků. R. 1365 koupil tvrz a vesnici Pavel ze Sovince, r. 1412 je prodal Oldřichovi z Duban. R. 1420 prodej Janu Kočkovi z Říčan. Tvrz zanikla podle všeho v době husitských válek. R. 1481 byla tvrz pustá.

Zaniklá středověká obec existovala již ve 13. stol. (dle archeol. nálezů). Prvně je zmiň. r. 1365 při prodeji Jakubem Pavlovi ze Sovince. R. 1412 koupena Oldřichem z Duban a r. 1420 prodána Janu Kočkovi z Říčan. Zanikla patrně někdy v obd. husitských válek v l.1419-1436. Stávala zde tvrz i kostelík.

Zaniklý hrad. Pís. prameny mlčí, arch. nálezy určují živé obd. hradu do 2. pol. 13. - poč. 14. stol. Pravd. sídlo jednoho z manů hradu Bezdězu. R. 1536 hrad zaniklý a zcela mimo povědomí, zmiňován jen jako průsek skrze skálu.

Litinový kříž na kamemmém podstavci z roku 1871 dal na svém pozemku severně od centra Rouchovan zřídit František Konvalina, rolník v Rouchovanech č.p. 37 s manželkou Josefou. Zhotovil jej Matouš Uhlíř. Na kříži je citát z Nového zákona Ep: k Filip: 2. 8. Kříž je udržovaný, nápis dobře čitelný.

Někdejší konvent oblátů Panny Marie Neposkvrněné byl postaven v l. 1926-27. Patrně r. 1940 byl kvůli 2. světové válce konvent uzavřen a již nebyl znovu otevřen. Po válce zde byl dětský domov, později patřil Pionýrské organizaci ČSSR. Po celkové rekonstrukci slouží jako hotel a školící středisko.

Konvent řádu obutých augustiniánů založil v roce 1287 český král Václav II. a jeho manželka Jitka. V průběhu husitských válek byl vypálen, později znovu poškozen při rozsáhlém požáru v roce 1747. Řád ve městě působil až do roku 1950.

Zachovalá rozhledna postavena v letech 1893-94. Původně 18 m vysoká věž zakončena otevřenou vyhlídkovou plošinou s cimbuřím opatřeným litinovým ochranným pásem. Dnešní tvar s prosklenou vyhlídkovou nástavbou získala až při úpravě v roce 1936.

Pozdně gotické panské sídlo z přelomu 15. a 16. století vybudované za Jana ze Zedtwitz, přestavěné na pozdně renesanční zámek na počátku 17. století. Po roce 1767 byla část areálu zbořena, k další devastaci docházelo po roce 1945. Dnes se dochovala jen vyhořelá budova na severozápadním nároží.

Hradiště osídlené v mladší době kamenné a pozdní době bronzové nad říčkou Brodečkou. Rozloha asi 4 ha. V severní části zjištěn obranný val. Lokalita známá od r. 1927.